Ochrana před účinky jaderných zbraní - Ochranné vlastnosti vybraných materiálů.

Jakub Rak
Fakulta aplikované informatiky
Ústav bezpečnostního inženýrství
e-mail: jrak@fai.utb.cz

Lucie Juříková
Fakulta aplikované informatiky
Ústav bezpečnostního inženýrství
e-mail: ljurikova@fai.utb.cz

Abstrakt

Příspěvek seznamuje súčinky jaderných zbraní a jejich působením. Dále naznačuje základní možnosti ochrany před jejich působením. Druhá část je věnována ochranným vlastnostem vybraných materiálů. Materiály jsou hodnoceny zpohledu jejich ochranných vlastností před pronikavou radiací a jejich. Dalšími aspekty jsou jejich dostupnost a obtížnost zpracování při realizaci stavebních úprav.

Abstract

The entry introduces nuclear weapons effects and their characterization. It also suggests basic possibilities of protection against their effects. The second part is dedicated to the protection properties of chosen materials. The materials are evaluated in terms of their protective properties against initial radiation. Their availability and difficulty while implementing construction works serve as other aspects.

Klíčová slova: zbraně hromadného ničení, ochrana obyvatelstva, ukrytí obyvatelstva

Key words: weapons of mass destruction, protection of population, sheltering in buildings

ÚVOD

Radioaktivní záření ve větších dávkách představuje vážné nebezpečí pro život a zdraví člověka. Jeho účinky jsou poměrně rozsáhlé a destruktivní. Obdobné nebezpečí představují další primární i sekundární účinky použití jaderných zbraní. Jedinou funkční ochranu představuje odstínění záření a ochrana před jinými ničivými účinky. Tohoto je docíleno pomocí ochranných staveb – úkrytů, které poskytují osobám dostatečnou ochranu. Při ukrytí před účinky radioaktivního záření je využíváno jeho ochranných vlastností, které jsou určeny především druhem materiálu konstrukce úkrytu.

1. ÚČINKY JADERNÝCH ZBRANÍ

Účinky jaderných zbraní můžeme rozdělit na dvě základní části. Jedná se o primární a sekundární účinky. Mezi primární účinky řadíme [4]:

• Vzdušná tlaková vlna.
•  Rázová vlna a seismické účinky.
•  Ionizující záření (pronikavá radiace).
•  Světelné (tepelné) záření.
•  Elektro-magnetický impuls.

Sekundární účinky představují především „vedlejší škody“ – následky primárních účinků. Jedná se především o:

•  Radioaktivní kontaminace (spad).
•  Poškození troskami.
•  Zemětřesení.
•  Záplavové vlny atd.

Účinek	Škody
tlaková vlna	50 - 55%
světelné a tepelné záření	25 - 30%
pronikavá radiace	3 - 5%
radioaktivní zamoření (spad)	10 - 15%

Tabulka 1.:  Ničivé účinky pozemního jaderného výbuchu střední a velké mohutnosti

Účinek	Škody
tlaková vlna	20 - 15%
světelné a tepelné záření	15 - 25%
pronikavá radiace	30 - 60%
radioaktivní zamoření (spad)	4 - 10%

Tabulka 2.: Jaderná munice malých mohutností a neutronová munice

1.1.  VZDUŠNÁ TLAKOVÁ VLNA

Vzdušná tlaková vlna dosahuje rychlostí přesahující rychlost zvuku (333 m/s). Její účinky je možno měřit pomocí přetlaku včele rozpínající se tlakové vlny. Ten srostoucí vzdáleností od epicentra výbuchu klesá. Účinky vzdušné tlakové vlny se vzávislosti na ráži pohybuje vrozmezí stovek m až po desítky km (viz tabulka 3.).

Ráže	10Mt	1Mt	100kt	10kt	1kt	100t	10t
Dosah (km)	20	8,7	4	1,8	0,8	0,45	0,15

Tabulka 3.: Dosah šíření tlakové vlny do hodnoty 50kPa vzávislosti na ráži [4].

Následky vzdušné tlakové vlny na lidský organizmus jsou poměrně rozsáhlé. Zdůvodu rychlého nárůstu tlaku není lidské tělo schopno odolávat velkým jeho hodnotám. Poměrně bez následků je schopno přestát rázový tlak do hodnot 20 kPa. Rozsah rázového přetlaku a jeho následků na lidský organismus je uveden vtabulce 4.

Rázový přetlak [kPa]	Účinky na lidský organismus
do 20	Bez vážných následků
20-40	Poškození ušních bubínků, lehké pohmožděniny
40-50	Pohmožděniny, krvácení znosu a uší, vymknutí a zlomeniny končetin
50-100	Poranění plic a vnitřních orgánů, komplikované zlomeniny
nad 100	obvykle končí smrtí

Tabulka4.: Účinky rázového přetlaku na lidský organismus[4].

Tlaková vlna samozřejmě způsobuje vážné škody i na stavbách, životním prostředí a jiných materiálech. Vtabulce 5 jsou uvedeny přibližné hodnoty rázového přetlaku pro rozdílné stupně poškození a materiály.

Objekt	Úplné zničení	Silné poškození	Střední poškození	Slabé poškození
Okenní sklo	4	3	2	1
Dřevěné stavby	30	10-20	8-10	6-8
Cihlové stavby	50	40	30	20
Vozidla	60	50-60	40-50	30-40
Elektrické vedení, vodovodní a plynové instalace	1500	1200	700	300

Tabulka 5.: Přibližné hodnoty přetlaku [kPa] pro různé stupně poškození[4].

1.1.1. Možnosti ochrany

Účinnou ochranu před následky tlakové vlny poskytuje ukrytí. Kukrytí je možno využít různých terénních nevolností (příkopy, terénní rýhy atd.), ochranných vlastností staveb a videálním případě stálých úkrytů (dále jen SÚ) nebo improvizovaných úkrytů (dále jen IÚ), které současně chrání i před dalšími účinky jaderných zbraní. Na konstrukci SÚ a IÚ je proto vhodné využít materiály svyšší pevností a odolností.

1.2.  RÁZOVÁ VLNA A SEISMICKÉ ÚČINKY

Rázové vlny a snimi spojená seismická činnost jsou schopny narušit konstrukce podzemních a zapuštěných staveb do vzdálenosti až 1 km od epicentra výbuchu. Dosah takové rázové vlny vpůdě je závislý na použité ráži a složení půdy. Vpřípadě podvodních výbuchů může dojít i ke vzniku záplavových vln (tsunami) o výšce až několika desítek metrů.

1.3.  IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ (PRONIKAVÁ RADIACE)

Radioaktivita, vzniklá při jaderném výbuchu a přetrvávající jej. Je způsobena zbytky nezreagované jaderné náplně a produkty jaderných reakcí. Záření vzniklá při jaderném výbuchu rozdělujeme na záření alfa, beta, gama a neutronový tok. Stínící efekt různých materiálů na tato záření je znázorněn na obr. 1.

Obr. 1.: Pronikavé účinky záření alfa, beta, gama a neutronového toku[5].

Ionizující záření typu gama a neutronového toku označujeme jako pronikavou radiaci. Impuls těchto záření vzniklý při jaderném výbuchu trvá řádově mikrosekundu.

Dosah ionizujícího záření vztažený kráži jaderné zbraně a hodnotě radiace 1Sv, která představuje závažné následky pro lidský organismus je uveden vtabulce 6.

Ráže	10Mt	1Mt	100kt	10kt	1kt	100t	10t
Dosah (km)	3,8	2,8	2,2	1,55	1,1	0,68	0,3

Tabulka 6.:Dosah pronikavé radiace vhodnotě 1 Sv vzávislosti na ráži[4].

1.3.1. Možnosti ochrany

Ochranu před pronikavou radiací poskytují materiály postavené do cesty tomuto záření. Schopnost stínění se udává pomocí tzv. „polotloušťky“, která udává tloušťku materiálu, který při průchodu záření sníží jeho hodnotu na polovinu.

Neutronový tok jako jedna ze složek pronikavé radiace je ve srovnání s gama zářením obtížněji zeslabován hustými materiály (např. ocelový plech). Naopak jej účinně zeslabují materiály snižším atomovým číslem (zemina, písek, beton). Toto je třeba vzít vúvahu při výběru vhodného materiálu. Jako poměrně účinné se jeví využití zeminy, cihel, písku atd. [5].

1.4.  SVĚTELNÉ (TEPELNÉ) ZÁŘENÍ

Podstatná část energie jaderného výbuchu se uvolní ve formě světelného (tepelného) záření, které může způsobit závažné škody a zranění. Jedná se především o popáleniny I. až III. stupně a vznik požárů, popř. požárních bouří. Světelná účinek jde rozdělit na dvě etapy. Při první dochází ke vzniku intenzivního záblesku vtrvání řádově vmikrosekundách a následného vzniku ohnivé koule trvající několik vteřin.

Tepelná energie uvolněná při výbuchu může dosáhnout vzávislosti na ráži 109 – 1015 J. Teplota na povrchu ohnivé koule přitom dosahuje až 8*103 °K.

Ničivé účinky tohoto světelného záření se běžně označují jako světelný (tepelný) impuls a vyjadřují se vjednotce energie na jednotku plochu, nejčastěji J/m2.

Dosah světelného impulzu o intenzitě 0,5 MJ/m2 (odpovídající zhruba vzniku popálenin III. stupně na nechráněném povrchu lidského těla) vzávislosti na ráži je uveden vtabulce 7.

Ráže	10Mt	1Mt	100kt	10kt	1kt	100t	10t
Dosah (km)	32	12	4,2	1,4	0,5	0,16	0,05

Tabulka 7.: Dosah světelného impulzu o intenzitě 0,5MJ/m2 vzávislosti na ráži zbraně[4].

Následky velkého rozsahu představuje i sekundární působení světelného impulsu a to především vznik požárů, spojených také suvolňováním radioaktivních materiálu do ovzduší.

1.4.1. Možnosti ochrany

Primárně je nutno ochránit zrak před účinky světelného záření a povrch lidského těla před účinky tepelného záření. Mimo tuto ochranu je třeba zajistit ochranu i před sekundárními následky tepelného záření a to vzniku požárů. Ztěchto potřeb vyplývají určité požadavky na materiál použitý kvýstavbě a realizaci stavebních úprav SÚ a IÚ. Jedná se především o sníženou hořlavost.

1.5. ELEKTRO-MAGNETICKÝ IMPULS

Pří jaderném výbuchu dochází také ke vzniku elektro-magnetického impulsu (tzv. EMP), který působí na elektronická zařízení. Dochází ke vzniku proudového nebo napěťového impulsu a vysoce pravděpodobné možnosti jejich poškození. Dosah je závislý na typu výbuchu. Jedná se o desítky kilometrů, a to při nízkém vzdušném výbuchu nebo až po tisíce kilometrů při vysokém vzdušném výbuchu a velkých rážích zbraní.

1.6.  RADIOAKTIVNÍ KONTAMINACE (SPAD)

Jedná se o nejdůležitější ze sekundárních účinků jaderných zbraní. Radioaktivní zamoření terénu (lokální jaderný spad) vzniká při pozemním a nízkém vzdušném výbuchu z dvou hlavních zdrojů. Jednak z produktů jaderných reakcí a nezreagovaných materiálů zbraně, a také z indukované radioaktivity. Ve srovnání s pronikavou radiací jde o účinek, který působí po podstatně delší dobu. Energie záření, které emituje jaderný spad je ovšem podstatně nižší ve srovnání s primárním zářením tzv. pronikavé radiace. [5].

Ukrytí představuje před účinky radioaktivní kontaminace plnou ochranu. Je však třeba zajistit filtraci přiváděného vzduchu, popř. provoz úkrytu v izolaci.

Pro pobyt vzamořených prostorech poskytují relativně dostačující ochranu i prostředky individuální ochrany.

1.7.  DALŠÍ ÚČINKY

Další sekundární účinky představují menší riziko pro život a zdraví obyvatelstva. Ukrytí navíc proti těmto účinkům poskytuje dostatečnou ochranu.

Celkové následky jaderného výbuchu jsou závislé namnoha faktorech. Jedná se především o ráži jaderné zbraně, povětrnostní podmínky, typ výbuchu, okolní zástavbu a další. Pro základní přežití obyvatelstva je však třeba zajistit ochranu především před následky primárních účinků (vyjímaje elektro-magnetického pulzu) a sekundárního radioaktivního spadu. Ktomu se využívá ochranných vlastností speciálních staveb – úkrytů. Ty dělíme na:

• Stálé úkryty.

Jedná se o stálé stavby civilní ochrany sloužící pro ukrytí osob před působením zbraní hromadného ničení a jejich následkům.

- Improvizované úkryty.

Kjejich výstavbě dochází až při zvýšeném riziku použití ZHN. Jejich užití je obdobné jako u SÚ.

2 IMPROVIZOVANÉ ÚKRYTY – OCHRANA PŘED PRONIKAVOU RADIACÍ.

Vzhledem ke značnémunížení rizika použití ZHN a nutnosti úspory finančních prostředků vynakládaných na ochranu obyvatelstva, dochází kpostupnému vyřazování SÚ a jejich nahrazení úkryty improvizovanými. Vzájemné srovnání SÚ a IÚ je uvedeno vtabulce 8 a 9. Teoreticky se tento způsob zdá vhodný a poměrně reálný. Problém představuje však jeho praktická realizace. Mnohé obce nemají dostatečné kapacity ani znalosti pro realizaci projektů IÚ a činností snimi spojenými. Jako možné řešení se jeví vytvoření podpůrné základny vpodobě metodiky projektování IÚ a jejich evidence a plánování.

Pro vytvoření obdobné metodiky je potřeba zpracovat mnohé aspekty a následně je vzájemně propojit. Jedním ztěchto aspektů jsou také ochranné vlastnosti stavebních materiálů IÚ. 

Stálé úkryty
	Výhody	Nevýhody
Mír	Využití pro nouzové ubytování	Finanční náročnost
	Možnost školení a cvičení personálu	Nutnost údržby
		Nutnost revizí
Stav ohrožení státu, Válečný stav	Rychlé zpohotovení	Minimální
	Zaručené parametry
	Vyšší stupeň ochrany
	Ověření funkčnosti
	Uspořádání vnitřních prostor
	Počet osob - obsluhy

Tabulka 8.: Porovnání vlastností stálých úkrytů.

Improvizované úkryty
	Výhody	Nevýhody
Mír	Finanční nenáročnost
	Využití pro mírové účely (garáže, sklady)
	Minimální požadavky na údržbu
Stav ohrožení státu, Válečný stav	Velké množství objektů	Nutnost dopravy materiálů a vybavení
	Poměrně souvislé geografické rozložení	Absence vybavení (sociálního zařízení, filtroventilačního zařízení atd.)
		Neověřená funkčnost
		Omezené rozložení vnitřních prostor
		Nezaručené parametry
		Nutnost stavebních úprav

Tabulka 9.: Porovnání vlastností improvizovaných úkrytů.

2.1  OCHRANNÉ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ PRO REALIZACI STAVEBNÍCH ÚPRAV

Jedním ze základních aspektů, které mají vliv na ochranné vlastnosti navrhovaných úkrytů, je druh materiálu prvků použitých na stavební úpravy a konstrukci úkrytu.

Dalšími aspekty ovlivňující výběr materiálu jsou především:

• Jeho dostupnost vokolí IÚ.
• Náročnost jejich zpracování – realizace úprav.

Improvizované úkryty musí zajistit ochranu před primárními následky jaderného výbuchu a dále především před účinky radioaktivního spadu. Vdalší části článku je rozebrána ochrana před účinky pronikavé radiace. Je třeba si však uvědomit, že konstrukce a materiály IÚ musí splňovat základní požadavky na ochranu před všemi primárními následky jaderného výbuchu.

Ochranné vlastnosti staveb před působením pronikavé radiace jsou měřeny pomocí tzv. ochranného součinitele stavby. Ten udává kolikrát je dávka Du (úroveň radiace Pu) radioaktivního záření vúkrytu nižší než je dávka D0 (úroveň radiace P0) radioaktivního záření ve výšce 1m nad odkrytým terénem vokolí úkrytu. Rovnice 2, 3 a 4 slouží kvýpočtu ochranného součinitele stavby pro úkryty částečně zapuštěné nebo nezapuštěné (2), zapuštěných snadstavbou (4) a zcela zapuštěných úkrytů bez nadstavby (4) [2].

(1)                                          

(2)                                          

(3)                                          

(4)                                          

Kde:

K1        - součinitel vlivu vnějších stěn.

Kst       - součinitel zeslabení záření vnější stěnou.

V2        - součinitel šířky budovy.

Kz        - součinitel průniku záření otvory.

Km       - součinitel vlivu okolních staveb.

Kp        - součinitel vlivu stropních konstrukcí.

Kpr       - součinitel vlivu stropních konstrukcí (pro úkryty snadstavbou).

Kvch     - součinitel průniku záření vchodem.

Pro určení ochranného součinitele stavby K0 je nezbytné znát údaje o konstrukci budovy. Jedná se o:

• Plošná hustota stěn a konstrukcí.
•  Plocha otvorů.
•  Rozměry místnosti.
•  Hloubku zapuštění podlahy.
•  Informace o okolní zástavbě
•  Atd.

2.1.1 Plošná hustota stěn a konstrukcí objektu.

Jedná se o jeden z nejdůležitějších aspektů ovlivňující ochranné vlastností stavby. Ovlivňuje ochranu před všemi účinky jaderných zbraní. Při ochraně před pronikavou radiací představuje překážku, která přímo odstiňuje radioaktivní záření. Pro potřeby ochranných vlastností staveb je používánaplošná hustota, která udává hustotu konkrétní konstrukce vnávaznosti na její tloušťku. Plošnou hustotu určíme podle rovnice 5.

(5)                                          

        - plošná hustota.

H         - hustota.

x          - tloušťka zdi.

Zrovnice jasně vyplývá přímá úměrnost hustoty materiálu a plošné hustoty. Ztohoto důvodu je vhodné použít materiály svyšší hustotou. Vzhledem kplánované realizaci stavebních úprav vdobě vzniku vyššího rizika použití ZHN, je nutno kalkulovat smožným vznikem chaosu a paniky. Proto je nutno při výběru materiálů také hodnotit jejich dostupnost vokolí úkrytů a také jejich vlastnosti při provádění stavebních úprav.

Druh	Hustota (kgm-3)	Dostupnost
cihelná drť	1200	Střední Dovoz
drť z hutného kamene	1800	Snadná Dovoz
drcený štěrk z hutného kamene	1700	Snadná Dovoz
cihly šamotové	1900	Střední Dovoz
tvárnice pěnobetonové	800	Střední Dovoz
dlažba kamenná	2600	Snadná Dovoz
dřevo měkké	650	Snadná Dovoz
dřevo tvrdé	850	Snadná Dovoz
ocel – železo	7850	Střední Dovoz
písek, písek hlinitý, štěrkopísek	2000	Snadná Místní
hlína, jílovitá zemina, jíl	2000	Snadná Místní
zdivo z plných pálených cihel	1800	Snadná Místní
beton prostý, ručně pěchovaný	2200	Snadná Dovoz
železobeton ručně pěchovaný	2400	Střední Dovoz
beton lehčený (pěnobeton)	300	Střední Dovoz
malta cementová	2000	Snadná Dovoz
malta vápenná	1700	Snadná Dovoz

Tabulka 10.: Srovnání hustoty stavebních materiálů a jejich dostupnosti vkrizových situacích.

Dostupnost materiálů je velmi důležitá a představuje primární hodnotící aspekt. Je třeba si uvědomit, že kúpravě IÚ může dojít vdobě válečného stavu, kdy nebude možné zabezpečit dodávky materiálu. Proto je třeba maximálně využít materiály zmístních zdrojů.

PŘÍKLAD:

 

Prostory určené pro vybudování úkrytu jsou znázorněny na obrázku č. 2. Tloušťka stropní konstrukce je 0,4m; obvodových zdí 0,5m. Materiál obvodových zdí a stropní konstrukce je ručně pěchovaný železobeton. Prostory mají jeden vstupní otvor o rozměru 2*1m, který je přímý dvakrát zalomený pod úhlem 90°.

Stavební úpravy pro zvýšení ochranných vlastností budu představovat především zhmotnění vchodu. Jedná se o zcela zapuštěnou stavbu a tak použijeme rovnici č. 4.

 

Pro výpočet ochranného součinitele stavby je třeba určit koeficienty Kpr   (součinitel vlivu stropních konstrukcí), Kvch (součinitel průniku záření vchodem) a koeficient V2 (součinitel šířky budovy).

Obr. 2.:Základní rozměry úkrytu.

Nejprve je třeba určit plošnou hustotu stropní konstrukce, kterou vypočítáme zrovnice č. 5.

Stropní konstrukce je vyrobena zručně pěchovanéhoželezobetonu a její šířka je 0,4m. Ztabulky č. 10. Zjistíme hodnotu hustoty tohoto materiálů (2400 kgm-3) a následně hodnoty dosadíme do rovnice.

Koeficient Kpr odečteme na základě plošné hustoty stropní konstrukce zgrafu (viz. příloha č.1.).

Poslední potřebný údaj je koeficient Kvch který určíme zrovnice:

(6)                                           ;

Kde:

Kv        - Součinitel charakterizující dispoziční umístění vchodu a jeho ochranné vlastnosti (viz. tab. č.11).

P          - typ a charakter vchodu (viz. tab. č.12.).

Vzdálenost vchodů od středu úkrytu (m)	Šířka vchodu (m)
	1	2	4
1,5	0,1	0,17	0,22
3	0,045	0,08	0,12
6	0,015	0,03	0,045
12	0,007	0,015	0,018
24	0,004	0,005	0,007

Tabulka 11.: hodnoty koeficientu Kv pro různé šířky vchodu vysokého 2m.

Výška dveří úkrytu je 2m a jejich šířka 1m zobrázku č. 2. také určíme vzdálenost vchodu od středu, která je 6m hodnota součinitele Kv je tedy 0,015.

Typ vchodu	Koeficient P
Vchod schodištěm přímo z povrchu země	1
Přímý vchod, zalomený pod úhlem 90°	0,5
Přímý vchod dvakrát zalomený pod úhlem 90°	0,2
Vertikální vchod s poklopem	0,5
Vertikální vchod s chodbou	0,2

Tabulka 12.: hodnoty koeficientu P pro různé typy vchodů.

Typ vchodu je přímý dvakrát zalomený pod úhlem 90° koeficient P je tedy 0,2.

Po dosazení do rovnice č. 6. vypočteme hodnotu součinitele Kvch:

Poslední neznámou je V2, tedy součinitel šířky budovy, který určíme ztab. č. 13. Pokud není možné určitě přesnou hodnotu ztabulky, zjistíme ji pomocí interpolace hodnot vtabulce.

Šířka budovy (m)	3	6	12	18	24	48
Součinitel V2	0,06	0,16	0,24	0,33	0,38	0,5

Tabulka 13.: hodnoty koeficientu V2 pro různé šířky budovy.

Šířka budovy, vníž se nachází úkryt je 12m. Hodnota součinitele V2 tedy je 0,24

Po konečném dosazení do rovnice pro výpočet ochranného součinitele stavby získáme výslednou hodnotu.

 

 

Hodnota ochranného součinitele stavby bez stavebních úprav je tedy 202.

Stavební úpravy budou představovat především zhmotnění vchodu pomocí vrstvy cihel a vybudování přístěnku vchodu (o stejné plošné hustotě jako u obvodových a stropních konstrukcí). Po jejich provedení bude součinitel Kvch roven 0. Dosadíme-li znovu do rovnice pro výpočet ochranného součinitele stavby, získáme výsledný ochranný součinitel stavby po provedení stavebních úprav.

Po provedení stavebních úprav – zhmotnění vchodu se hodnota ochranného součinitele stavby zvýší na 962.

ZÁVĚR

Jednoznačně nejefektivnější ochranu proti účinkům jaderných zbraní představuje ukrytí. Problém představuje především jeho realizace. Vpřípadě jaderného výbuchu je třeba co nejdříve zajistit ukrytí. Ideální je využití SÚ popř. IÚ, které je však třeba spředstihem zpohotovit, tedy realizovat stavební úpravy.  Nejvhodnější materiály pro realizaci stavebních úprav představuje zemina, různé typy dřev, pálené cihly, kameny, a cementová malta. Hlavním důvodem kvýběru těchto materiálů je jejich dostupnost a snadné zpracování při realizaci úprav. Výběr vhodných materiálů představuje pouze jeden ze základních prvků přípravy ukryté obyvatelstva vrámci ORP, na němž pracujeme ve spolupráci smagistrátem města Zlín.

Vpřípadech, kdy není možné realizovat rozsáhlejší stavební úpravy, je vhodné využít jakékoli dostupné prostory. Je však vhodné provést alespoň základní nenáročné úpravy, jako zaslepení otvorů např. pomocí knih nebo jiných dostupných materiálů, uzavření přívodu plynu atd. Tyto jednoduché úpravy umožní značné snížení účinků jaderných zbraní a mohou tak výrazně přispět kzajištění přežití obyvatelstva.

Tento článek vznikl za podpory grantů IGA Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulty Aplikované informatiky, číslo IGA/46/FAI/10/D a IGA/38/FAI/11/D.

LITERATURA

[1] HEGAR, J. Ochranný součinitel stavby. [online]. Ostrava : Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, 2005 [cit. 2010-08-13]. Dostupné z WWW: < hzsmsk.cz/sklad/ prezentace/ kraoo/17.ppt >.

[2] JANEČEK, F.; MARUŠÁK, J.; BALÁŠEK, J. CO-6-1/č Příprava, projektování a výstavba protiradiačních úkrytů, Praha : Ministerstvo národní obrany, 1978. 50s.

[3] JUŘÍKOVÁ, L.; RAK, J.: Proposal for technology of improvised shelters design in conditions of the Czech republic, Annals of DAAAM for 2010 & Proccedings of the 21 st International DAAAM Symposium, Austria - Vienna: DAAAM International 2010. 1337s. ISBN 978-3-901509-73-5

[4] MATOUŠEK, J.; ÖSTERREINCHER, J.; LINHART, P.  CBRN - Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava: SPBI, 2007, ISBN 978-80-7385-029-6

[5] Základy medicíny katastrof: Principy ochrany před ionizujícím zářením. [online]. [cit. 20. 3. 2011]. Dostupné z URL: <http://zsf.sirdik.org/kapitola5/5-4-3-principy-ochrany-pred-ionizujicim-zarenim>

PŘÍLOHA Č.1.