Ochrana obyvatelstva před povodněmi

RNDr. Zdeněk Šafařík, Ph.D., Tomas Bata University in Zlín, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, Czech Republic. E-mail: safarik@flkr.utb.cz
Prof. Ing. Dušan Vičar, CSc., Tomas Bata University in Zlín, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, Czech Republic. E-mail: vicar@flkr.utb.cz
Ing. Jan Strohmandl. Tomas Bata University in Zlín, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, Czech Republic. E-mail: strohmandl@flkr.utb.cz
Doc. Ing. Ivan Mašek, CSc. Tomas Bata University in Zlín, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, Czech Republic. E-mail: masek@flkr.utb.cz
Doc. Ing. Miroslav Tomek, Ph.D. Tomas Bata University in Zlín, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, Czech Republic. E-mail: tomek@flkr.utb.cz

Abstrakt

Příspěvek se věnuje základním směrnicím Evropské unie z oblasti povodní a vodního hospodářství celkově a taktéž otázkám povodní v České republice, pro kterou jsou tyto události vysoce aktuální. Primární snahou zůstává záchrana lidského života a ochrana zdraví člověka.

Klíčová slova

Ochrana obyvatelstva, povodně, Evropská unie, Česká republika, směrnice EU, vodní zákon, povodí.

Abstrakt

The paper deals with the basic guidelines of the European Union in the field of flood and water management issues generally and also floods in the Czech Republic, for which these events are highly relevant. The primary objective remains the preservation of human life and the protection of human health.

Keywords

Population protection, floods, European Union, Czech Republic, EU Directive, the Water Act, basin.

Úvod

Problematika ochrany obyvatelstva před povodněmi je otázkou velmi aktuální. Povodně na území České republiky se objevují stále častěji. Poměrně novým fenoménem jsou bleskové povodně. Evropská komise plánuje pomoci zemím střední Evropy, které byly vkvětnu a červnu 2013 postižené povodněmi. Do Německa, Rakouska a České republiky zFondu solidarity EU mohlo být poskytnuto více než 397 milionů EUR (10 miliard Kč). Tento záměr Evropské komise oznámil Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku. Nejvíce prostředků, více než 360 milionů EUR (9,2 miliardy Kč), by měla získat nejpostiženější země, Německo. Menší škody vznikly vRakousku, které by mělo dostat 21,6 milionu EUR (552 milionů Kč), a v České republice, která by mohla získat 15,9 milionu EUR (406,2 milionu Kč). Komise chce podpořit i Rumunsko, které postihlo vlétě loňského roku sucho a lesní požáry. Pro tuto zemi vyčlenilo 2,4 milionu EUR (54 milionů Kč). Návrh Komise musí být schválen Evropským parlamentem a Radou EU. Prostředky ve čtyřech zasažených členských zemích mají být použity na obnovu základní infrastruktury a služeb, částečně na čistící práce vzasažených regionech včetně chráněných území. Zčásti mají pokrýt i náklady spojené se záchrannými operacemi. [1] Ztohoto krátkého výčtu vyplývá, že problematice nejen povodní je potřebné věnovat náležitou pozornost. Neméně důležitou otázkou je i sucho a stím spojené možné požáry.

PROBLEMATIKA POVODNÍ VEVROPSKÉ UNII

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik charakterizuje povodně jako přírodní jev, kterému nelze zabránit. Tato směrnice dále uvádí, že určité činnosti člověka (např. rozšiřování osídlených a hospodářsky využívaných ploch vzáplavových územích a snižování přirozené schopnosti půdy zadržovat vodu v důsledku využívání území) a změna klimatu přispívají ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich nepříznivých účinků. Povodně mohou způsobovat úmrtí, vysídlení obyvatel a škody životnímu prostředí, vážně ohrožovat hospodářský rozvoj a narušovat hospodářské činnosti Společenství. Je žádoucí omezit riziko nepříznivých účinků spojených s povodněmi, zejména na lidské zdraví a na život člověka, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Pokud však mají být opatření k omezení těchto rizik účinná, měla by být v co nejvyšší míře koordinována v rámci celého povodí. V celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, záplavy urbanizovaných oblastí a záplavy pobřežních oblastí způsobené mořem. Škody způsobené povodněmi se rovněž mohou lišit v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se zvládání povodňových rizik by proto měly být určeny samotnými členskými státy a měly by vycházet z místních a regionálních podmí-nek. Plány pro zvládání povodňových rizik by měly být orientovány na prevenci, ochranu a připravenost. S cílem zajistit řekám větší prostor by se měly ve vhodných případech zabývat zachováním nebo obnovením záplavových území a opatřeními pro prevenci a omezení škod na lidském zdraví, životním prostředí, kulturním dědictví a ekonomické činnosti. V souvislosti se zvládáním povodňových rizik je velmi důležitá zásada solidarity. Vypracování plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES a plánů pro zvládání povodňových rizik podle směrnice 2007/60/ES tvoří součást integrované správy povodí. Oba tyto postupy by tedy měly s ohledem na environmentální cíle směrnice 2000/60/ES využívat společného potenciálu vzájemné součinnosti a přínosů. [2] Pro účely směrnice 2007/60/ES se kromě definic pojmů „řeka“, „povodí“, „dílčí povodí“ a „oblast povodí“ uvedených včlánku 2 směrnice 2000/60/ES použijí tyto definice:

1. „povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území, které obvykle není vodou zaplaveno. Tento pojem zahrnuje povodně způsobené řekami, horskými bystřinami, občasnými vodními toky ve Středomoří a záplavy z moří v pobřežních oblastech a nemusí zahrnovat povodně způsobe-né kanalizačními systémy;

2. „povodňovým rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodně a mož-ných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodní.

Členské státy připraví na úrovni oblasti povodí nebo správní jednotky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik. Na mapách povodňo-vých rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky spojené s povodněmi podle scénářů uvedených vodstavci 3 příslušné směrnice. Plány pro zvládání povodňových rizik tvoří přílohu A směrnice 2007/60/ES. První plány pro zvládání povodňových rizik tvoří tyto prvky: 1. závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik, 2. mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik, 3. popis příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik, 4. souhrn opatření a jejich řazení podle priorit zaměřené na dosažení příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik, včetně opatření přijatých v souladu s článkem 7, a opatření spojených s povodněmi přijatých podle jiných aktů Společenství, včetně směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí a dalších směrnic, pokud je k dispozici, pro společná povodí a dílčí povodí, popis metodiky vymezené dotyčným členskými státy pro analýzu nákladů a přínosů používanou k posuzování opatření s nadnárodními účinky.

PROBLEMATIKA POVODNÍ VČESKÉ REPUBLICE

Povodně představují pro naši republiku jedno z největších přímých nebezpečí voblasti přírodních katastrof. Povodně vsrpnu 2002 se dotkly 9633 obcí vcelkově 10 krajích, ztoho 43 okresů. Bylo zatopeno 99 obcí a dalších 347 obcí bylo zatopeno významně. Přitom bylo postiženo 263000 obyvatel, resp. 1333000 obyvatel. Jednalo se o 15,6 % postiženýchobyvatel. Během povodní došlo ke ztrátě 17 lidských životů. Bylo evakuováno přibližně200000 obyvatel. Při povodních bylo nasazeno 27 tisíc záchranářů zČR a pomoc poskytlo 20 zemí. Povodně prověřily vpraxi krizovou legislativu a připravenost výkonných týmů. [3] Zákon číslo 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001, o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších úprav, se věnuje i problematice povodní. § 24 předmětného zákona upravuje Plány povodí. (1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje. (2) Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí“) a dílčí povodí. (3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí na zpracování mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí. Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda.Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda. Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou začleněny do mezinárodních plánů. [4] Důležitou problematikou vodního zákona jsou vodní díla (§ 55). Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:

a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže, b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před je-jich vypouštěním do kanalizací,

d) stavby na ochranu před povodněmi,

e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,

f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

h) stavby odkališť,

i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

j) studny, etc.

Ochrana před povodněmi je předmětem § 63 zákona o vodách.

(1) Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními.

(2) Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů.

(3) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.

(4) Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu.Povodním jsou věnována ustanovení § 64 a dalších paragrafů. Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

Povodně na území ČR se objevily i vroce 2013. Na začátku června 2013 zasáhly Česko ničivé povodně, které si vyžádaly deset obětí a vznikly škody za několik miliard korun.

Obr. 1: Foto [5] Obr. 2: Foto [5]

Například Charita ČR ztohoto důvodu vyhlásila veřejnou sbírku a aktivovala své povodňové koordinátory. Koordinátoři vyjeli do terénu v autech naložených vysoušeči a materiální pomocí. Postupně objeli zaplavené obce a hovořili se starosty, hasiči i místním obyvatelstvem. Z nezasažených oblastí přijížděly kamiony s materiální pomocí, kterou shromáždily Charity. Zatímco v severních Čechách lidé trpělivě čekali v charitních evakuačních centrech na pokles Labe, do jihočeské Putimi a Protivína směřovali pracovníci Charit z Moravy. Místo své běžné práce, pomoci seniorům, dětem či zdravotně postiženým, několik dnů poskytovali první psychologickou pomoc a s dotazníky ohledně potřebné pomoci navštěvovali domácnosti. Jiní doprovázeli dobrovolníky, se kterými vyváželi bahno a otloukali zdivo. (Obr. 1 a Obr. 2) Ve spolupráci s litoměřickou diecézí organizovala Charita také linku duchovní pomoci. Vsouvislosti s povodněmi v ČR vroce 2013 svou pomoc realizovalo i Ministerstvo životního prostředí. Ministr životního prostředí ČR představil dva dotační programy na zmírnění následků povodní. Prvním z nich byl program na výměnu kotlů, který byl určený územně samosprávným celkům a fyzickým osobám. Celkem bylo připraveno 100 milionů korun. Dalším programem Ministerstva životního prostředí byla tzv. Rychlá pomoc. Příjemcem dotace budou obce zasažené povodněmi v roce 2013. Alokace pro první výzvu znamenala 30 milionů korun. Maximální výše dotace pro obce byla 200 tisíc korun. Z důvodu rychlého čerpání finančních prostředků bylo obcím umožněno získat na dotaci mimořádně 100 % zálohu. Podpora byla zaměřena prakticky – na vysoušeče (max. 10 000 Kč/1ks), čistící stroje Wap (max. 10 000 Kč/1ks) nebo pytle na odpad, kbelíky a nářadí – lopaty, hrábě, krumpáče, kolečka, sekery apod. [6]

Nyní se chceme zmínit o metodických přístupech ve vazbě na požadavky Směrnice 2007/60/ES, které jsme zpracovali dle uvedeného zdroje [7]: 1. Předběžné vyhodnocení povodňových rizik – postup (tvorba metodiky) - report k 22. 12. 2011.

2. Postupy vyjádření povodňového nebezpečí a povodňového rizika (viz metodika - Věstník MŽP 4/2010). Metoda matice rizika umožní splnění požadavků směrnice v kap. III, čl. 6, odst. 5 k termínu 22. 12. 2013;

3. Metody vyjádření rizik na podkladu potenciálních škod – k plnění úkolů směrnice k 22. 12. 2015, tj. pro fázi zpracování plánů zvládání povodňových rizik (vstupní data pro analýzu nákladů a užitků navrhovaných ochranných opatření).

Doporučení:

1. Vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem na základě výběru lokalit

• Základní hlediska (trvale bydlící osoby, hodnota majetku x říční rozlivy).

• Nakládání s nebezpečnými látkami (IPPC, IRZ, RPZZ, krizové plány).

• Kulturní a historické památky (podklady NPÚ).

2. Příprava podkladů 14. výzvy OPŽP pro prioritní oblast 1.3

• Seznam úseků - Navržené úseky toků v oblastech s významným povodňovým rizikem - 1. etapa.

• Přehledná mapa – dtto – 2 492 km.

• Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik.

3. Vývoj a testování postupů identifikace ploch rozhodujících z hlediska tvorby soustředěného povrchového odtoku z přívalových srážek a s nepříznivými účinky pro zastavěné části obcí.

4. Vypracování metodiky předběžného vymezení povodňových rizik.

5. Příprava podkladů 27. výzvy OPŽP pro prioritní oblast 1.3

• Seznam úseků - Navržené úseky toků s významným povodňovým rizikem - 2. etapa.

• Přehledná mapa – 474 km.

6. Vypracování metodických nástrojů nezbytných k tvorbě plánů pro zvládání povodňových rizik (definování formy, obsahu ve vazbě na přílohu č. 4 k vyhlášce č. 24/2011 Sb.). [7]

Závěr

Na základě tohoto příspěvku můžeme konstatovat, že problematice povodní na území České republiky je potřebné věnovat systematickou a zvýšenou pozornost. Povodně se na našem území opakují velmi často a náklady na odstranění škod se pohybují vmiliardách korun. Lidské životy se však vrátit a obnovit nedají. Ztohoto důvodu na prvním místě našich snah musí být záchrana lidských životů. Vrámci eliminace rizik povodní je nezbytné realizovat protipovodňová opatření, a to vsoučinnosti sorgány státní správy a samosprávy. Důležitá úloha připadá povodňovému plánu. Mezi aktivní opatření ochrany proti povodním patří: výstavba mobilních a stabilních hrází, vyčištění koryt řek, proražení nových kanálů, umožňujících snazší odtok vody, vybudování záchytných nádrží, vytipování záplavových oblastí za účelem eliminace nadlimitního množství vody, instalace čerpadel, vyhnout se riziku povodně, opustit původní lokalitu a zrealizovat novou provozovnu na bezpečném místě. [8]

Použitá literatura:

[1] Svaz měst a obcí České republiky: Povodně. Dostupné na: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/evropske-fondy/cr-dostane-z-eu-pres-406-milionu-na-povodnove-skody.aspx, cit. 2013-10-22, 2014-10-21
[2] Královéhradecký kraj: Legislativa. Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní. Dostupné na: http://web3.kr-kralovehradecky.cz/prilohy/legislativa/EU_60-2007.pdf, cit. 2013-10-22, 2014-10-21
[3] VIČAR, Dušan a Radim VIČAR: Vybrané aspekty práva bezpečnosti a obrany České re-publiky. Zlín: UTB ve Zlíně, FLKŘ, 2013, 103 s. Projekt OPVK r. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0036. ISBN 978-80-7454-279-4.
[4] Královéhradecký kraj: Legislativa. Dostupné na: http://web3.kr-kralovehradecky.cz/prilohy/legislativa/254-2001.pdf, cit. 2013-10-22, 2014-10-21
[5] Charita Česká republika: Povodně vČeské republice. Dostupné na: http://povodne.charita.cz/, cit. 2013-10-23, 2014-10-21
[6] Ministerstvo životního prostředí: Dotační programy Ministerstva životního prostředí na pomoc po povodních. Dostupné na: http://www.mzp.cz/cz/news_130610_programy_povodne, cit. 2013-10-23, 2014-10-21
[7] DRBAL, Karel: Systémové přístupy v problematice ochrany před negativními účinky povodní. Dostupné na: http://www.pvvc.cz/ckfinder/userfiles/files/Seminar_13-9-2011_SystemPristupy.pdf, cit. 2013-10-23, 2014-10-21
[8] KOZÁK, Jan T., STÁTNÍKOVÁ, Pavla, MUNZAR, Jan, Jiří JANATA a Vladislav HANČIL: Povodně včeských zemích. První vydání, 2007. ISBN 978-80-86946-39-9.