Přihlásit | Registrovat
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
TRILOBIT
Plánování evakuace u sociálních zařízení v zónách havarijního plánování jaderných zařízení

Plánování evakuace u sociálních zařízení v zónách havarijního plánování jaderných zařízení

Lenka Brehovská | 1. 6. 2015 0:00:00
Zařazení: Bezpečnost|Vědecká stať|Číslo 1/2015

Lenka BREHOVSKÁ, Marie CHARVÁTOVÁ, Libor LÍBAL

ABSTRAKT:

Na roky 2013 -2015 proběhla třetí výzva bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR zaměřena na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jihočeská univerzita vČeských Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva se do výzvy zapojila výzkumem zaměřeným na Ochranu obyvatelstva vzávislosti na diferenciaci populace. Cílem projektu je analyzovat současný stav plánování evakuace ze zóny havarijního plánování vzávislosti na diferenciaci populace a připravenosti obyvatelstva na případné narušení funkčnosti kritické infrastruktury, navrhnout nové metodiky plánování evakuace spolu se začleněním nových aspektů zdravotnického zabezpečení evakuace a navrhnout manuály obyvatelstvu pro jejich postup ke zvládnutí mimořádné události snarušením kritické infrastruktury a to celé vkontextu setickými otázkami.

Plánování evakuace je jedním ze základních nástrojů přípravy ochrany obyvatelstva před účinky mimořádných událostí. Jedná se o soubor vybraných informací a připravených postupů. Evakuaci podléhají všechny osoby kromě pracovníků podílející se na záchranných pracích, řízení evakuace nebo vykonávající jinou neodkladnou činnost. Pro účely naplnění cíle výzkumu se uvažuje o plošné evakuaci, která se provádí při velké radiační události vzónách havarijního plánování kolem jaderných zařízení.

Klíčová slova: ochrana obyvatelstva, evakuace, sociální zařízení

ABSTRACT:

For the years 2013 -2015 was the third call for security research by Ministry of Interior aimed at supporting research, experimental development and innovation. Faculty of Social and health studies, Department Radiology, Toxicology and the population protection was involved into the challenges in research aimed at population protecting the population, depending on the differentiation of the population . The project aims to analyse the current state of planning the evacuation of the emergency planning zone depending on the differentiation of the population and prepare people for possible disruption in critical infrastructure , to propose a new methodology for evacuation planning , incorporating new aspects of medical evacuation and design manuals population for their procedure to manage the emergency events with disruption of critical infrastructure and the whole thing in context with ethical issues .

Evacuation planning is one of the basic tools of preparation to protect the population against the effects of emergencies . This is a set of selected information prepared and procedures. Evacuation is subject to all but the workers involved in the rescue operation, evacuation control or perform other urgent business. For the purpose of fulfilling the objectives of the research are being considered for evacuation area , which is carried out at high radiation events in the emergency planning zones around nuclear facilities.

Key words: Population protection, evacuation, social facilities

Úvod

Evakuace zón havarijního plánování se navrhuje pro urbanistický celek nebo větší územní prostor. Příprava evakuace ztěchto zón vychází striktně zanalýzy rizik a právních norem. Prioritně se plánuje pro děti do 15 let, pacienty ve zdravotnických zařízeních, osoby umístěné v sociálních zařízeních, osoby zdravotně postižené a doprovod všech skupin. Následně zbytku obyvatelstva vzasažené oblasti.

Legislativní ukotvení plánování evakuace ze zón havarijního plánování vychází ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému; zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky; zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Z vyhlášky Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, z vyhlášky Ministerstva vnitra č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu a vyhlášky Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., kpřípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Mnoho mimořádných událostí a krizových situací vyžaduje provedení evakuace osob za účelem minimalizace dopadů jejich účinků na životy a zdraví osob. Jedná se o mimořádné opatření, které se používá vpřípadech, kdy již nelze provést jinou účinnou formu ochrany obyvatelstva.

Evakuace osob má své postavení jak voblasti požární ochrany, tak voblasti krizového řízení. Evakuace obyvatelstva je řešena zákonem č. 239/ 2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (§ 7, odst.7, písm.f, §10, odst.5, písm.f, §15,odst. 2, písm.c, §16, písm.b, §24, odst.1, písm.b) a vyhláškou Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva (část čtvrtá, §§ 12-14). Konkrétní opatření v této oblasti jsou, v souladu s vyhláškou Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, zahrnuty do tzv. plánů konkrétních činností jako součást havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu. Jedná se o Plán evakuace obyvatelstva jako součást havarijního plánu kraje a Plán evakuace osob (vnější havarijní plánu). Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru v § 33 Požární evakuační plán, upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.

Evakuace je považována za nejúčinnější a zároveň nejrozšířenější opatření, které se provádí při ochraně obyvatelstva před případnými následky hrozících nebo vzniklých mimořádných událostí. Toto opatření se vztahuje na veškeré obyvatelstvo v místech ohrožených mimořádnou událostí kromě osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost. Přednostně se plánuje evakuace pro vybrané skupiny obyvatelstva.

Evakuací se rozumí zabezpečení přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí. Evakuace se provádí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění (vyhláška č. 380/2002)

Pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací organizuje a koordinuje evakuaci hasičský záchranný sbor. Vlastní zajištění evakuace provádí obecní úřad. Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací organizuje spolu s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce a organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce (zákon 239/2000)

Jiný postup je nastaven vpřípadě vyhlášení krizového stavu podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Za stavu nebezpeční nařizuje evakuaci hejtman kraje. Vdobě trvání nouzového stavu nařizuje evakuaci vláda a hejtman zajišťuje provedení krizových opatření vpodmínkách kraje. Za trvání krizového stavu vpůsobnosti obce nařizuje a organizuje evakuaci osob starosta obce. (zákon č. 240/2000)

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se podílí na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo vykonávají jinou neodkladnou činnost. Přednostně se plánuje pro děti do 15 let, pacienty ve zdravotnických zařízeních, osoby umístěné v sociálních zařízeních, osoby zdravotně postižené a jejich doprovod (vyhláška č. 380/2002)

Dělení evakuace

Evakuace se člení podle různých kritérií a úhlů pohledu.

Dělení evakuace podle osob, pro které se plánuje/bude se realizovat:

  • Evakuace všeobecná: je evakuace, které podléhají všechny skupiny obyvatelstva.
  • Evakuace částečná: se týká pouze vybraných skupin obyvatelstva.

Dělení evakuace podle rozsahu opatření:

  • Evakuace objektová: zahrnuje evakuaci osob jedné budovy nebo malého počtu objektů obytných budov. Provádí se formou opuštění objektu nebo setrváním osob vneohrožených částech objektu. Využití objektové evakuace se děje např. při požárech, úniku nebezpečných látek apod.
  •  Evakuace plošná: zahrnuje evakuaci osob zčásti nebo celého urbanistického celku, nebo většího území zasažené mimořádnou událostí.

Dělení evakuace zhlediska doby trvání:

  •  Evakuaci krátkodobou: taková evakuace nevyžaduje dlouhodobé opuštění objektu a není potřeba realizovat opatření související snáslednou péčí o evakuované obyvatele.
  •  Evakuaci dlouhodobou: taková evakuace vyžaduje dlouhodobé opuštění prostou. Pro evakuované obyvatele je třeba zajíst následnou péči formou nouzového přežití obyvatelstva.

Dělení evakuace zhlediska způsobu realizace/stupně organizovanosti:

  • Evakuace řízená se zajištěním dopravy: během evakuace je pro obyvatelstvo zajištěn přesun osob zmísta ohrožení do mís nouzového přežití prostřednictvím smluvně zabezpečených dopravních prostředků, je řízená představiteli zodpovědnými za přípravu a provádění evakuace.
  • Samoevakuace: evakuace je řízena a osoby se přemisťují vlastními dopravními prostředky nebo pěšky.
  • Samovolná evakuace: v praktickém životě se můžou orgány krizového řízení setkat také se samovolnou evakuací. Jedná se o proces, který není řízen a obyvatelstvo jedná dle svého uvážení. Takové jednání má však mnoho komplikací. Převážně dochází ke ztrátám na životě, zdraví a majetku. Osoby se přemisťují vlastními dopravními prostředky nebo pěšky, jednají však dle vlastního uvážení nikoliv dle pokynů odpovědných orgánů řídících evakuaci.

Dělení evakuace podle:

  • Evakuace přímá – bez předchozího ukrytí: evakuace se může provádět jako evakuace přímá, bez předchozího ukrytí. Takovýto typ evakuace se provádí během přírodních mimořádných událostí.
  •  Evakuace sukrytím: během průmyslových havárií dochází nejčastěji kevakuaci sukrytím. Během uniku nebezpečných látek, je žádoucí, aby došlo kukrytí obyvatelstva kzamezení škodlivých účinků nebezpečných látek.

Plánování evakuace

Plánování evakuace obyvatelstva je nezbytný proces, který umožňuje efektivní spolupráci všech zúčastněných a účinné proběhnutí procesu evakuace. Evakuace vychází zanalýzy rizik území, demografických podmínek ohroženého území a prostoru a času působení jednotlivých ohrožení. Samotná evakuace musí být připravována do úrovně maximální prognózované velikosti vyhodnocených opatření.

Plánování evakuačních opatření zahrnuje stanovení evakuačních prostorů a pořadí jejich evakuace. Vymezení jednotlivých evakuačních tras s dostatečnou propustností vozidel. Zajištění dopravních prostředků. Stanovení a zabezpečení činnosti evakuačních a přijímacích středisek spolu se stanovením míst nouzového ubytování a vytvoření podmínek pro ubytování evakuovaného obyvatelstva. Přípravu postupů pro evakuaci a umístění hospodářského zvířectva, strojů, předmětů kulturní hodnoty, technických zařízení a materiálu k zachování nutné výroby. Přípravu postupu informování osob spolu s psychologickou přípravu osob před a v průběhu evakuace a při dlouhodobém pobytu v náhradním ubytovacím zařízení. (vyhláška č. 380/2002)

Havarijní plánování

Vhavarijním plánu kraje, vnějším i vnitřním havarijním plánu se evakuace plánuje v částiplánů konkrétních činností a to vplánu evakuace obyvatelstva. Tyto plán obsahuje zásady provádění evakuace a rozsah evakuačních opatření, zabezpečení evakuace a stanovení orgánů pro řízení evakuace a způsob jejich vyrozumění, a rozdělení odpovědnosti za provedení evakuace obyvatelstva. (vyhláška č. 328/2001)

Dlouhodobá a plošná evakuace se vpraxi plánuje zmíst ohrožených povodní, zokolí jaderných zařízení nebo pracovišť IV. Kategorie a zokolí objektů a zařízení kde hrozí únik nebezpečných chemických látek.

Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie

Problematika evakuace je pro vnější havarijní plán řešena pro zónu havarijního plánování stanovenou Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. (zákon č. 18/1997) Plán evakuace osob obsahuje zásady provádění evakuace, předpokládané počty evakuovaných osob, rozsah evakuačních opatření, zabezpečení evakuace, orgány určené pro řízení evakuace a způsob jejich vyrozumění, rozdělení odpovědnosti za provedení evakuace a monitorování evakuovaných osob a dekontaminačních stanovišť. (vyhláška č. 328/2001)

Plánování evakuace pro případ radiační havárie vjaderném zařízení se využívají jednotlivé zásady plánování:

a) při reálném nebezpečí vzniku havárie lze provést přímou evakuaci 5-ti kilometrového pásma okolo elektrárny,

b) po vzniku havárie lze provést přímou evakuaci 5-ti kilometrového pásma okolo jaderné elektrárny. Dále pak prostor mimo 5-ti kilometrové pásmo dělené na kruhové výseče po 22,5° (celkem je 16 výsečí) a to dle konkrétní situace se provádí evakuace ve směru větru úniku.

c) po vzniku havárie provést evakuaci sukrytím.

Vnější havarijní plán pro objekty a zařízení smožností vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami

Plánování evakuace se řeší vzóně havarijního plánování, pro objekty skupiny B. Zónu havarijního plánování stanovuje krajský úřad. (zákon č. 59/2006) Plán evakuace osob obsahuje seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci a způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání. Počty osob k evakuaci a místa odkud a kam budou evakuovány. Počty osob vyžadujících zvláštní péči. Systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace. Popis doporučeného evakuačního zavazadla. Systém evidence evakuovaných osob. Evakuační trasy a jejich zabezpečení a přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování. (vyhláška č 203/2006)

Provedení plošné evakuace

Plošná evakuace je jedna znejnáročnějších částí ochrany obyvatelstva. Je nutné, aby byla dobře naplánovaná a zorganizovaná. Kompletní řešení organizování evakuace je řešena ve vyhlášce č. 380/2002 Sb., kpřípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Zhlediska postupu organizování evakuace se nejprve vevakuační zóně obyvatelstvo shromažďuje na tzv. Místech shromáždění. Následně se obyvatelstvo evakuuje do evakuačního střediska, které leží mimo zasažené území. Ztohoto místa se přesouvají do Přijímacího střediska, kde jsou umístěny do nouzového ubytování. (Vyhláška č. 380/2002)

Evakuačním střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany. Umísťuje se zpravidla v místě mimo evakuační prostor, ve kterém jsou evakuované osoby shromažďovány a informovány o dalším postupu. Evakuační středisko zajišťuje řízení přepravy z míst shromažďování do evakuačního střediska s využitím dostupných dopravních prostředků. Vedení evidence o příjmu evakuovaných osob a poskytování pomoci při slučování evakuovaných rodin. Přerozdělování evakuovaných osob do předurčených příjmových oblastí a přijímacích středisek. Vytvoření a označení místa pro podávání základních informací v prostoru evakuačního střediska. První zdravotnickou pomoc, popřípadě přednemocniční neodkladnou péči a převoz zraněných nebo nemocných do zdravotnických zařízení. Vytýčení tras k nástupním stanicím hromadné přepravy. Nocleh a stravování pro personál a evakuované obyvatelstvo, které se zdrží v evakuačním středisku déle než 12 hodin. Udržování veřejného pořádku v prostoru evakuačního střediska a podávání informací o průběhu evakuace pracovní skupině krizového štábu. (Vyhláška č. 380/2002)

Přijímacím střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které zajišťuje příjem evakuovaných osob. Přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování. První zdravotnickou pomoc a případný odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení. Informování orgánů podle odstavce 1 o průběhu evakuace. Informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování a stravování. Informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními, o počtech a potřebách evakuovaných osob. (Vyhláška č. 380/2002)

Orgány zabezpečující hladký průběh evakuace jsou pracovní skupina krizového štábu evakuační středisko a přijímací středisko.

Pracovní skupina krizového štábu zajišťuje zejména řízení průběhu evakuace spolu s koordinaci přepravy z míst shromažďování do evakuačních středisek, řízení přepravy z nástupních stanic hromadné přepravy do přijímacích středisek a dále do cílových míst přemístění. Dopravní prostředky a jejich přerozdělování mezi evakuační střediska. Řízení nouzového zásobování pro obyvatelstvo. Koordinaci činnosti evakuačních středisek a přijímacích středisek. Spolupráci s orgány veřejné správy a se zdravotnickými a humanitárními organizacemi. Dokumentování průběhu celé evakuace. (Vyhláška č. 380/2002)

ÚČEL SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Sociální služby jsou zahrnuty do širší kategorie tzv. veřejných služeb. Veřejné služby jsou poskytované pro občany vzájmu veřejnosti. Tyto služby jsou financované ze státního rozpočtu, jejich přesné vymezení je definované legislativou a tato skutečnost jim dává jistou závislost na politickém rozhodování státu, krajů i obcí. A však na základě obchodního kontraktu mezi poskytovatelem a uživatelem se stávají službou komerční.

Sociální služby se poskytují lidem společensky znevýhodněným, scílem zlepšit kvalitu jejich života, případně je začlenit do společnosti nebo chránit společnost před hrozbami, které tito lidé ssebou nesou. Sociální služby zohledňují osobu, jeho rodinu či skupinu, ve které se pohybuje. (MATOUŠEK, 2007a)

Sociální služby vČeské republice nejsou vpůsobnosti pouze jednoho subjektu. Sociální služby spadají do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Léčebny dlouhodobě nemocných jsou řízeny Ministerstvem zdravotnictví. Výchovné ústavy pro děti a mládež spadají pod Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Probační a mediační služba spadá do působnosti Ministerstva spravedlnosti.

Základní rámec podpory znevýhodněným bližním jsou uznány vzákladních lidských právech. Tato práva jsou uznána ve velkých novodobých revolucí, kdy se měnila monarchie na národní státy. Ve všech státech se postupně prosadila demokracie postavena na třech základních pilířích. Prvním pilířem je výkonná moc, čili vláda. Druhým pilířem je zákonodárná moc, tedy parlament a posledním třetím pilířem je moc soudní. Vrámci každé revoluce se uplatňovaly hesla směřující krovnoprávnosti všech. Bohužel všichni si rovni být nemohou. Každý má jiné nadání a jiný zdravotní stav, jiný sociální kapitál. Znevýhodněným je třeba jejich šance na společenské uplatnění vyrovnat, aby mohla vrámci společnosti fungovat. (Králová, 2007)

Na počátku dvacátého století se začala formulovat speciální část lidských práv nazvána práva sociální. Jedná se o souhrnná práva dávající lidem právo na vzdělání, přiměřené pracovní podmínky, na životní úroveň, na rodinu a systémovou ochranu při sociálních událostech označované souhrnně za sociální zabezpečení.

Potřeba vyčlenit vprávním systému oblast sociálního zabezpečení spočívá vpotlačování závažných konfliktů, které by mohly vzniknout ze sociální nerovnováhy ve státě a mohly by vústit až kdestabilizaci celé společnosti ve státě. Stát se snaží chránit práva některých občanů tím, že sociálně znevýhodněným poskytuje něco na víc.

Vrámci sociálních státu byly vytvořeny i jiné způsoby sociální ochrany znevýhodněných než je přímé poskytování sociálních služeb. Prvním principem je povinné pojištění pro případ sociálních událostí. Druhým způsobem je poskytování dávek od státu vsituacích, na které se občan nepojistil, ale stát o nich soudí, že jsou nezbytné a žádoucí. (PRŮŠA, 2003)

Sociální politika, by měla být efektivně uplatňovaná a slaďována podle potřeby. Jedná se o propojování různých služeb a dávek. Tato činnost je efektivnější než poskytovat jednotlivé služby či dávky zvlášť.

V České republice jsou sociální služby vpojetí státního systému sociálního zabezpečení. Legislativní ukotvení je voblasti sociální pomoci. Sociální pomoc zahrnuje kromě sociálních služeb, finanční a věcné dávky a legislativně ukotvené sociální pojištění a státní sociální podpora.

Sociální služby chrání občana. Ať se jedná o služby poskytované veřejnoprávními institucemi či soukromou osobou, vždy je garantem stát, který dohlíží na dodržování základních lidských práv. Stát je povinen tuto skutečnost prověřovat formou periodických kontrol a přidělováním licencí

ZŘIZOVATELÉ A POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Zřizovatelem poskytující sociální služby může být obec, kraj, Ministerstvo práce a sociálních věcí, nestátní neziskové organizace nebo fyzické osoby. (MATOUŠEK, 2007b)

Obec jako zřizovatel sociální služby zřizuje službu jako:

a) vlastní organizační složku bez právní subjektivity: obec této možnosti využívá, pokud se jedná o službu nenáročnou na personál, prostor a techniku;

b) příspěvkové organizace svlastní právní subjektivitou.

Kraj jako zřizovatel sociální služby zřizuje službu jako:

a) vlastní organizační složku bez právní subjektivity;

b) příspěvkové organizace svlastní právní subjektivitou.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje zařízení sociální péče scelostátní působností, jako jsou specializované ústavy. (Kolektiv autorů, 1997)

Financovaní služeb, je buď plně, nebo zčásti kryto zrozpočtu zřizovatele. Nestátní neziskové organizace vznikají jako právnické osoby, dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:

a) spolky;

b) obecně prospěšné společnosti;

c) církevní právnické osoby;

d) nadace.

CHARAKTERISTIKA SOUBORU

Základní rámec zajištění sociální pomoci a podpory zajišťuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Jedná se o poskytování činností, které jsou potřebné pro sociální začlenění osob a důstojné podmínky pro život. Tyto podmínky vychází ze současné úrovně rozvoje naší společnosti. Tento právní předpis upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením), prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči.

Metodika a cíl

Hlavní cíle článku jsou zaměřeny na analýzu stavu připravenosti sociálních zařízení a jejich možnou evakuaci ze zón havarijního plánování jaderných elektráren.

Pro posouzení zajištění evakuace sociálních zařízení byl použit kvalitativní výzkum. Na počátku bylo potřeba zjistit aktuální počet všech sociálních zařízení nacházející se vobou zónách havarijního plánování (Temelín, Dukovany) sformou poskytovaných služeb. Pro účely výzkumu byla vyřazena ta zařízení, která neposkytovala pobytové služby. Následně došlo ksestavení dotazníku, který byl rozdán ve všech sociálních zařízeních vzónách havarijního plánování jaderných zařízení za účelem zjištění stavu informovanosti a povědomí o evakuaci těchto zařízení během radiační události.

Výsledky a diskuse

Vobou zónách havarijního plánování jaderných elektráren se nachází celkem 10 sociálních zařízení. V zóně Temelín se nachází celkem dvě zařízení nabízející pobytové služby. Jedná se o Domov svaté Anežky vTýně nad Vltavou a Azylový dům Jihočeská růže vKostelci, spadající pod sociální služby v Hluboké nad Vltavou. Vzóně Dukovany se nachází osm zařízení. Jedno chráněné bydlení vKoněšíně, čtyři domovy pro seniory (Myslibořice, Skalice, Jevišovice a Plaveč), jeden domov se zvláštním režimem vHostimi, dva domovy pro osoby se zdravotním postižením.

Obrázek 1 Počty sociálních zařízení

Zdroj: Vlastní výzkum

Největší zastoupení mají domovy pro seniory a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Vtěchto typech sociálních zařízení se nacházejí lidé odkázáni na pomoc a péči druhých. Nelze knim přistupovat, jako kběžné populaci. Jejich zdravotní či duševní stav jim neumožňuje rychlé jednání, ale během nařízené evakuace je potřeba snimi zacházet citlivě a spotřebnou péčí. Ve většině případů potřebuje každý pomoc při přepravě zmísta na místo a to buď manuální pomoc, nebo větší časový prostor. Na základě tohoto faktu, bylo potřeba zjistit maximální kapacitu klientů vzařízení a rozdělit je podle povahy postižení na částečně či úplně imobilní klienty.

Obrázek 2 Maximální kapacita klientů vzařízení

Zdroj: Vlastní výzkum

Největší počty klientů se nacházejí vdomovech pro seniory. Tento fakt vychází ze stárnutí populace a větší potřeby péče u starších lidí, kteří nechtějí žít samy nebo se o sebe již nejsou schopni postarat vplné míře. Domovy pro osoby se zdravotním postižením, jsou specifickou službou. Výjimečně je postavena sama. Ve většině případů se jedná o službu, která je poskytovaná spolu sdalšími službami jako například vdomově pro seniory. Vzónách havarijního plánování se však nachází dva domy poskytující tuto službu. Zde se nacházejí senioři, kteří mají zdravotní komplikace a nejsou schopni se o sebe starat a vyžadují trvalou zdravotní péči.

Obrázek 3 Celkový počet imobilních klientů

Zdroj: Vlastní výzkum

Zcelkového počtu 687 klientů vjednotlivých sociálních zařízení je celkem 139 klientů upoutaných na invalidní vozík a 44 na lůžku. Největší podíl imobilních klientů připadá na domovy pro seniory. Vtěchto typech sociálních zařízení se nachází celkem 125 klientů upoutaných na invalidní vozík a 42 klientů upoutaných na lůžko. Celkem se jedná o 167 klientů.

Obrázek 4 Celkový počet personálu

Zdroj: Vlastní výzkum

Obrázek 5 Počty zaměstnanců v domovech pro seniory

Zdroj: Vlastní výzkum

Pro tyto klienty je třeba během plánování evakuace zařídit převoz sanitním vozidlem či počítat snutnou pomocí během evakuace. Pro plánování evakuace je potřeba počítat spersonálem každého zařízení, které je schopno evakuaci zajistit jak vdenní tak i vnoční službě. Účelem výzkumu bylo také zjistit počty jednotlivých zaměstnanců na jednotlivých pozicích. Na obrázku č. 5 jsou vybrané kategorie rozepsané pro domovy pro seniory, kde je největší kapacita klientů. Oba obrázky ukazují na maximální kapacitu klientů. Jiná situace bude vreálném prostředí. Kde je na jednotlivé směny pouze malý počet personálu. Vprůměru je na každé domovu pro seniory vdenní směně 14 lidí na celé zařízení a 3 lidi vnoční směně. Vsociálních zařízení domovu pro osoby se zdravotním postižením slouží vprůměru vdenní směně 37 lidí a vnoční směně 21 lidí. Počty personálu jsou vtomto případě navýšeny vdůsledku zdravotního stavu jednotlivých klientů.

Obrázek 6 Potřeba asistence během evakuace zařízení

Zdroj: Vlastní výzkum

Obrázek 6 ukazuje kolik sociálních zařízení je schopno se evakuovat vlastními silami, či ne. Zvýsledků vyplývá, že pomoc potřebují všechny domovy pro seniory a jeden domov pro osoby se zdravotním postižením. Celkem se jedná o 5 zařízení smaximální kapacitou 522 klientů. Vpřípadě evakuace výše zmíněná zařízení budou potřebovat manuální asistenci. Jedná se o přemístění osob ze zařízení do dopravních prostředků a následná pomoc vevakuačních centrech. Žádné zařízení nepotřebuje pečovatele ani jiný druh asistence.

Obrázek 7 Dopravní prostředky

Zdroj: Vlastní výzkum

Během evakuace je potřeba jednotlivé osoby převést zohrožených míst do evakuačních center. Ktomuto účelu by sociální zařízení měla mít vlastní dopravní prostředky. Všechna zařízení však spoléhají na pomoc od orgánů krizového řízení. Znejvýznamnějších sociálních zařízení domovy pro seniory potřebují kevakuaci autobusy i sanitní vozy. Jednotlivá sociální zařízení nemají představu kolik jednotlivých prostředků budou potřebovat.

Obrázek 8 Doba evakuace zařízení

Zdroj: Vlastní výzkum

Většina sociálních zařízení má představu o trvání evakuace pouze dva domovy pro seniory neměli představu kolik času jim evakuace celého zařízení zabere. Jedná se o domovy skapacitou 70 a 67 klientů. Zbytek zařízeních je schopno se evakuovat do 2 hodin od vyhlášení evakuace, ale za podmínky že orgány krizového řízení dodají potřebné vozy.

Obrázek 9 Zpracování postupu evakuace

Zdroj: Vlastní výzkum

Pro správný a rychlý proces evakuace je potřeba aby každé zařízení mělo vypracovaný dopodrobna průběh evakuace zaměřený na evakuaci mimo zóny havarijního plánování a ne jen na evakuaci vrámci požárního poplachu. Zcelkového počtu zařízení mají tento postup rozpracovány pouze 2 zařízení, domov pro osoby se zdravotním postižením a azylový dům.

Obrázek 10 Provádění nácviku evakuace

Zdroj: Vlastní výzkum

Každé zařízení by mělo provádět nácvik evakuace. Dvě zařízení jej neprovádějí vůbec zbytek zařízení pouze 1x do roka a pouze zčásti. Mnohem zajímavější zjištění bylo, zda jednotlivá zařízení provádějí preventivně výchovnou činnost na úseku ochrany obyvatelstva. Pět zařízení ji neprovádí vůbec, 4 zařízení ano, ale většinou formou evakuace. Vjednom zařízení nevěděli, zda se něco takového dělá.

ZÁVĚR

Sociální zařízení jsou specifickou službou občanům, poskytující sociální služby společensky znevýhodněným lidem, scílem zlepšit kvalitu jejich života, případně je začlenit do společnosti nebo chránit společnost před hrozbami, které tito lidé ssebou nesou. Sociální služby zohledňují osobu, jeho rodinu či skupinu, ve které se pohybuje. Jedná se o služby, ke kterým se obracejí lidé vnouzi a vpřípadě potřeby. Zařízení na sebe přijímají odpovědnost za péči o tyto lidi. Péče musí být poskytovaná vzávislosti na druhu služby po celou dobu. Nelze ji bezdůvodně zrušit či přerušit. Vpřípadě havárie na jaderném zařízení je potřeba, aby jednotlivá zařízení, byla dostatečně připravena. Zvýsledků vyplývá, že mnoho zařízení podceňuje problematiku ochrany obyvatelstva a krizového řízení, ač svou službu poskytují na území zóny havarijního plánování. Mnoho sociálních zařízení si uvědomuje hrozbu, která je, ale nemá finanční prostředky a lidské zdroje pro plnění jednotlivých úkolů vyplývající zochrany obyvatelstva. Jak ukazují jednotlivé obrázky je patrné, že sociální zařízení sdružují velké množství klientů o které je potřeba pečovat. A však malý počet personálu, který je následně povinen vprůběhu mimořádné události, či krizové situace se o ně starat. Vzařízeních vědí slabé stránky, ale nesnaží se je pokrýt. Jako je vpřípadě řešení evakuace dopravními prostředky. Vtuto chvíli se spoléhají na orgány krizového řízení, což není nejlepší řešení. Evakuace sociálních zařízení by vsoučasné době probíhala ad hoc.

PODĚKOVÁNÍ

Tento výzkum probíhal prostřednictvím Bezpečnostní výzkum ministerstva vnitra Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace VG20132015122.

Použitá literatura a informační zdroje

  • KRÁLOVÁ, Jarmila a Eva RÁŽOVÁ. Sociální služby a příspěvky na péči 2007. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-405-7.
  • MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 9788073673109.
  • MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 309 s. ISBN 9788073673314.
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Obce, města, regiony a sociální služby. Vyd. 1. Praha: Socioklub, 1997, 271 p. ISBN 8090226019.
  • PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI, 2003, 151 s. ISBN 8086395693.
  • Vyhláška Ministerstva vnitra k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2002, č. 380, 133, s. 24.
  • Vyhláška Ministerstva vnitra o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2001, č. 328, 127, s. 24.
  • Zákon o integrovaném záchranném systému. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2000, č. 239, 73, s. 144.
  • Zákon o krizovém řízení. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2000, č. 240, 73, s. 144.
  • Zákon o mírovém využití energie a ionizujícího záření (atomový zákon a o doplnění některých zákonů. In: Sbírka zákonů Česká republika. 1997, č. 18, 5, s. 40.
  • Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). In: Sbírka zákonů Česká republika. 2006, č. 59, 25, s. 40.

Odborný vědecký časopis Trilobit | © 2009 - 2017 Fakulta aplikované informatiky UTB ve Zlíně | ISSN 1804-1795