Přihlásit | Registrovat
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
TRILOBIT
Identifikace rizik u sociálních zařízení pro případ výpadku elektrické energie jako prevence během mimořádných událostí

Identifikace rizik u sociálních zařízení pro případ výpadku elektrické energie jako prevence během mimořádných událostí

Lenka Brehovská | 1. 12. 2014 0:00:00
Zařazení: Bezpečnost|Vědecká stať|Číslo 2/2014

Lenka Brehovská; Libor Líbal

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva, Emy Destinové 46, 370 05 České Budějovice

Adresa: Emy Destinové 46, 370 05 České Budějovice

e-mail: BrehovskaLenka@seznam.cz

ABSTRAKT

Rozsáhlé výpadky elektrické energie se sebou přinášejí nemalé dopady ovlivňující chod našich životů. Ovlivňují životy, zdraví majetek i životní prostředí. Nejohroženějším obyvatelstvem jsou lidé závislí na péči druhých. Nacházejí se ve zdravotnických, sociálních a školských zařízení, které nabízejí pobytové služby. Je nutné, aby tato zařízení byla připravena na výpadky elektrické energie a mohla poskytovat své služby klientům, o které se stará i vpřípadě výpadků elektrické energie. Předkládaný příspěvek je zaměřen na zmapování rizik a jejich souvztažnost zaměřené na sociální zařízení nabízející pobytové služby vrámci jihočeského kraje. Kpopsání souvztažnosti bylo využito rizikové analýzy KARS, pomocí které se analyzovala rizika směřovaná ke klientům a personálu zařízení a druhou částí byla rizika zaměřená na funkčnost zařízení. Zvýsledků vyplývají nevýznamnější rizika, kterými by se měly orgány krizového řízení i management sociálních zařízení zabývat. Jedná se o možnosti vzniku psychologie davu u klientů i personálu vprůběhu trvání dlouhodobého výpadku elektrické energie a selhání personálu, které by mělo fatální dopady na klienty zařízení. Zrizik směřujících kchodu zařízení ne nejvýznamnější přítomnost dieselagregátu. Bez něho nelze mít zajištěn chod zařízení. Studie ukázala velice malou připravenost sociálních zařízení na výpadky elektrické energie. Je proto potřeba stímto faktem pracovat a během plánování příprav zvládání krizové situace výpadek elektrické energie, zaměřit pozornost právě na nejvýznamnější rizika a snažit se jim předcházet.

Klíčová slova: Sociální zařízení, výpadek elektrické energie, KARS, rizika, analýza

ABSTRACT:

Extensive power outages will bring major impacts affecting our lives. They affect the lives, health, property and the environment. The most vulnerable population are people dependent on the care of others. They are in the medical, social and educational facilities that offer residential services. It is necessary that these devices were prepared for power outages and to provide their services to clients, which are old and in case of a power failure. This paper focuses on the mapping of risks and their correlation aimed at social facilities offering residential services in the Region. To describe correlations were used risk analysis QARS you use to analyse the risks directed to clients and staff, equipment and the second part was focused on the risk of device functionality. The results of the most significant risks arise, which would be the emergency management authorities and social facilities management deal. It is the possibility of crowd psychology with clients and staff in the course of long-term power failure and failure of staff that could be fatal impact on the client’s machine. Risks aimed at devices running no major presence diesel generator. Without it, it cannot be secured in the equipment. The study showed very little readiness social facilities for power outages. It is therefore necessary to take this fact to work during the planning and preparation for coping with crises power failure, just focus on the most important risks and try to prevent them.

Key words: social facilitie, power outage, QARS, risk, analyse

ÚVOD

S výpadky elektrické energie se setkáváme poměrně často při mimořádných událostech různého charakteru. Zatím co při rozsáhlých pohromách v České republice jsme se zatím nesetkali s velkým a dlouhodobým výpadkem elektrické energie, ve světě několik případů najít můžeme. Výpadky elektrické energie provázejí četné sekundární mimořádné události, které mohou být pro postižené území destruktivní, a obnova trvá dlouhou dobu. [1, 2] Takovým příkladem nám může být výpadek elektrické energie v Aucklandu na Novém Zélandu, kde došlo k selhání přenosového kabelu a postiženo bylo přes 1 milion lidí po dobu 6 týdnů. [3, 4] Z dalších výpadků, které zasáhly velký počet lidí lze jmenovat severovýchodní blackout postihující Kanadu a USA, postiženo bylo cca 55 milionu lidí. [5] V roce 2012 došlo díky bouři Sandy, která zasáhla východní pobřeží USA a voblasti New Yorku bylo 8 milionů lidí bez dodávek elektrické energie. [6, 7] Z evropských výpadků můžeme jmenovat rok 2003, kdy došlo ke dvěma rozsáhlým výpadkům postihující 5 a 56 milionu lidí. [8, 9, 10] Při bližším zkoumání dopadů výpadků elektrické energie zjistíme určité všeobecné dopady na jednotlivé oblasti lidského života. První důležitou oblastí jsou samotné dopady na životy a zdraví osob. V důsledcích výpadků elektrické energie se předpokládá přímé ohrožení života a zdraví provozního personálu, který zajišťuje chod jednotlivých částí elektrizační soustavy. V průběhu likvidování krizové situace na úrovni elektrizační soustavy dochází k ohrožení života a zdraví pracovníků likvidujících následky poškození soustavy. V další fázi dochází k ohrožení obyvatelstva v důsledku omezení nebo přerušení dodávek energií. Největší ohrožení se dá očekávat hlavně v zdravotnických zařízeních, ústavech sociální péče a jiných. Další ohrožení v důsledku sekundárních krizových situací jsou narušení dodávek pitné vody, vznik epidemií, narušení dodávek tepla apod. [3, 11] V průběhu výpadku elektrické energie se dále uvažuje o poškození nebo zničení majetku jak movitého, tak nemovitého. Dochází k poškození životního prostředí vdůsledku vzniku sekundárních dopadů. V důsledku rozsáhlého výpadku elektrické energie se musí zajistit bezpečnost občanů a vzniká riziko omezení nebo znemožnění plnění mezinárodních smluvních závazků, které Česká republika má vůči jiným nadnárodním organizacím. Pro mnoho subjektů by vznikla nemožnost plnění obchodních závazků se zahraničím. Ztoho vyplývají velké ekonomické důsledky s narušením či celkovým ochromením hospodářského vývoje na dlouhou dobu. [10] Dá se předpokládat, že nejpostiženějším obyvatelstvem budou ti, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých. Je nutností, aby tato zařízení byla na výpadky elektrické energie připravena a mohla pokrýt alespoň základní chod zařízení a poskytovat potřebnou péči klientům. Na počátku je nutné zjistit stav připravenosti jednotlivých zařízení a na základě této skutečnosti navrhnout potřebné kroky ke zlepšení situace k připravenosti jednotlivých zařízení. [5]

Blackout, nebo-li výpadek elektrické energie, je způsoben mnohými faktory, jako antropogenními tak biogenními vlivy. Lidskou chybu lze ve velkém minimalizovat a ovládat. Osoby jsou ve vztahu k riziku postaveny do role příjemců rizika, nositelů rizika, hodnotitelé rizika či rozhodovatelé o riziku. Všechny přístupy nesou určitý index spolehlivosti, který ovlivňuje chování osob v jednotlivých sektorech elektrizační soustavy a způsobuje malé či větší problémy přerůstající až ve výpadek elektrické energie velkého rozsahu. Na rozdíl od člověka, přírodu se nám zatím nepodařilo ovládat a stále vstupuje do role nositele rizika. Největší výpadky elektrické energie způsobila právě příroda sama a je potřebné se na ně připravit. I v České republice došlo k výpadkům elektrické energie právě díky přírodním vlivům.

Nejvýznamnějším výpadkem letošního roku vEvropě, byla sněhová bouře ve Slovinsku, která způsobila dlouhodobý výpadek elektrické energie na velkém území. Tuto kalamitu řešilo Slovinsko ve spojení sEvropskou unií, neboť dopady vzimním období jsou katastrofální, převážně vdůsledku přerušení dodávek tepla a teplé vody pro obyvatelstvo. Jako jedno zopatření při řešení nastalé situace je evakuace obyvatelstva.

Od dubna 2013 probíhá na katedře radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva, Zdravotně sociální fakulty, Jihočeské univerzity vČeských Budějovicích, bezpečnostní výzkum 316MVVG20132015122, který je zaměřen na problematiku evakuace ze zón havarijního plánování jaderných zařízení. Jednotlivé dílčí části výzkumu zkoumají dopodrobna problematiku havarijního plánování. Dílčí část výzkumu pojednává o sociálních zařízení nabízející pobytové služby, jejich připravenost a možná rizika spojena se vznikem mimořádné události výpadkem elektrické energie. Odborné zaměření článku popisuje jednotlivá rizika směřována ke klientům a následně kzařízení spojené svýpadky elektrické energie velkého rozsahu u sociálních zařízení nabízející pobytové služby.

CHARAKTERISTIKA SOUBORU

Základní rámec zajištění sociální pomoci a podpory zajišťuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Jedná se o poskytování činností, které jsou potřebné pro sociální začlenění osob a důstojné podmínky pro život. Tyto podmínky vychází ze současné úrovně rozvoje naší společnosti. Tento právní předpis upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením), prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči.

Na území Jihočeského kraje se nachází celkem 78 sociálních zařízení. Do výzkum byla zařazena ta sociální zařízení, která nabízejí pobytové služby, tzn. domy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, týdenní stacionáře, dětská psychiatrická léčebna, chráněná bydlení a dětské domovy. Vsoučasné době je v sociálních zařízeních Jihočeského kraje umístěno celkem 5 103 klientů, kteří jsou během výpadků elektrické energie odkázáni na pomoc druhých.

V Jihočeském kraji se nachází celkem 44 domovů pro seniory s celkovou kapacitou 3 605 klientů, což činí největší podíl ze všech klientů sociálních zařízení. Z hlediska počtu klientů jsou na druhém místě domovy pro osoby se zdravotním postižením, ve kterých je umístěno celkem 706 klientů a poté dětské domovy, kterých je v kraji celkem 10 a mají celkovou kapacitu 363 klientů. Ve zbývajících sociálních zařízeních, jako jsou odlehčovací sužby, týdenní stacionář, chráněné bydlení, psychiatrická léčebna je poskytována péče celkem 429 klientům.

METODIKA

Aplikací metody KARS (Kvalitativní analýza rizik svyužitím jejich souvztažností) lze rozhodnout o tom, která rizika jsou pro daný systém „nejnebezpečnější“ a je nutné se jimi zabývat přednostně. Při použití metody KARS je prvním krokem zpracování seznamu rizik, která se v systému vyskytují. Tato analytická metoda využívá vzájemnou souvztažnost rizik. Lze předpokládat, že v systému existuje x rizik Ri (pro i = 1 až x) a pozice v tabulce se charakterizuje jako Ri,j, kde i označuje číslo řádku a j číslo sloupce.

Tabulka souvztažnosti rizik se vyplní pro rizika Ri, v pozicích na diagonále Ri, = 0 (pro i = j), protože riziko Ri, nemůže vyvolat samo sebe.

Po vyplnění tabulky souvztažnosti doplní ještě o jeden řádek a jeden sloupec. První pozice v novém sloupci a řádku se označí jako součet a následně se provede sumace Σ pro jednotlivé sloupce a řádky a výsledkem je konečný tvar tabulky souvztažnosti.

Dále navazuje výpočet koeficientů aktivity a pasivity s cílem transformovat konečný tvar tabulky souvztažnosti do matematicky a graficky využitelného formátu.

Koeficient aktivity KARi je procentuální vyjádření počtu návazných vytipovaných rizik pro riziko Ri, která mohou být vyvolána v případě, že toto riziko nastane. Koeficient aktivity KARi se vypočte dle vztahu:

KARi = (Σ Ri /x-1)×100 (1)

kde Σ Ri je součet rizik (součet řádku 1)

a x je celkový počet uvažovaných rizik (počet řádků).

Koeficient pasivity KPRi je procentuální vyjádření počtu všech vytipovaných rizik, která mohou vyvolat následně riziko Ri a je vypočten ve vztahu:

KPRi = (Σ Rj/x-1)×100 (2)

kde Σ Rj je součet rizik (součet řádku 1)

a x je celkový počet uvažovaných rizik (počet řádků).

Každé riziko Ri bude charakterizováno dvojicí koeficientů KARi a KPRi. Pro orientaci a využitelnost výsledků výpočtů se sestaví tabulku koeficientů KARi a KPRi a graficky se vyjádří.

Cílem vyhodnocení grafu souvztažnosti je stanovení nebezpečnosti jednotlivých rizik na základě jejich souvztažnosti s ostatními riziky v systému. To je možno zjistit rozdělením grafu na 4 základní oblasti osami O1 a O2. Tyto oblasti následně stanoví, jak důležitá rizika se v nich nacházejí.

I. – oblast primárně nebezpečných rizik;

II – oblast sekundárně nebezpečných rizik;

III – oblast terciárně nebezpečných rizik;

IV – oblast relativně bezpečná.

Plocha grafu se rozdělí na kvadranty tak, aby se do I. kvadrantu dostalo 80 % všech analyzovaných rizik. Tento kvadrant je označen jako oblast primárně a sekundárně nebezpečných rizik.

Hodnota pro osy O1 a O2 se vypočte ze vztahů:

O1 = KAmax – [(KAmax - KAmin)/100] × 80 (3)

O2 = KPmax – [(KPmax- KPmin)/100] × 80 (4)

kde KAmax. je maximální interval vztahující se ke koeficientům aktivity;

KAmin. je minimální interval vztahující se ke koeficientům aktivity;

KPmax. je maximální interval vztahující se ke koeficientům pasivity;

KPmin. je minimální interval vztahující se ke koeficientům pasivity.

VÝSLEDKY A DISKUZE RIZIKOVÉ ANALÝZY METODOU KARS

Vrámci výzkumu byla oslovena všechna sociální a školská zařízení nacházející se vjihočeském kraji a nabízející pobytové služby. Zpětnou vazbou byly zjištěny informace od 61 sociálních a školských zařízení, což je 78,2 % úspěšnost sběru dat a výsledky lze považovat za validní a lze je vkontextu převést na celou Českou republiku. Nejvýznamnější část této části výzkumu, byla zaměřena na chod zařízení a funkčnost během výpadku elektrické energie, převážně na jejich soběstačnost.

Ze všech sociálních a školských zařízení má vlastní kuchyni 45 zařízení, 4 zařízení mají kombinovaný způsob stravy (část vlastní, část dováženou), 11 zařízení má stravování výhradně dováženo a u 17 zařízení nebyla tato informace zjištěna. Vzhledem k zaměření výzkumu byly u sociálních zařízení získávány informace o technickém vybavení pro nouzové zásobování elektrickou energií a o zdravotnické přístrojové technice, která je bezprostředně využívána při péči o klienty. Z rozboru získaných informací z oblasti technického vybavení pro nouzové dodávky elektrické energie vyplynula nízká úroveň zabezpečení sociálních zařízení při výpadku elektrické energie. Pouze 15 sociálních zařízení má nouzový zdroj, který je ve většině případů však určen pouze na pohon nouzových výtahů a nikoliv pro zabezpečení nouzového chodu celého sociálního zařízení. Několik zařízení, většinou na okrese Prachatice, má své vlastní elektrocentrály, které byly pořízeny především na základě předchozích zkušeností s delšími výpadky elektrické energie, které v oblasti Šumavy nastávají velmi často během vichřic.

Z celkového počtu 78 sociálních zařízení v Jihočeském kraji není vybaveno 42 zařízení nouzovým zdrojem a z dalších 20 zařízení nebyly managementem informace poskytnuty. Pro zajištění přenosu elektrické energie z nouzového zdroje (dieselagregátu) do elektrické rozvodné sítě je nutnou podmínkou mít v zařízení instalovanou speciální zásuvku, která napojuje dieselagregát na síť v objektech. V Jihočeském kraji v sociálních zařízeních má tuto zásuvku instalovanou pouze 13 zařízení, 46 zařízení ji nemá instalovanou a z 18 zařízení nebyly managementem zařízení informace z této oblasti poskytnuty. V sociálních zařízeních se ze speciální techniky, která podporuje péči o klienty a vyžaduje elektrickou energii, používají antidekubitní matrace a polohovatelná lůžka. Ze získaných informací z této oblasti vyplynulo, že jejich vyřazení při výpadku elektrické energie nebude mít významný dopad na zabezpečení péče o klienty sociálních zařízení. Jejich nepoužívání v nouzovém chodu sociálního zařízení by však podstatně zvýšilo pracovní zatížení ošetřujícího personálu.

Metoda KARS byla použita s cílem identifikovat rizika, která jsou pro sociální a školská zařízení nejnebezpečnější. Vprvní fázi analýzy byl stanoven soupis rizik, která během výpadku elektrické energie hrozí. Došlo krozdělení rizik na rizika, které jsou směřována směrem ke klientům a personálu nacházejících se vzařízeních a rizika, která směřují na vlastní budovu sociálního zařízení.

Rizika směřující ke klientům a personálu jsou: smrt, poškození zdraví, zranění, požár, podchlazení, selhání nouzového zásobování, selhání personálu, selhání hygieny, podléhání psychologii davu (viz. tabulka 1). Rizika směřující kzařízení jsou: požár, dieselagregát, přípojka na dieselagregát, pohonné hmoty, obsluha dieselagregátu (viz. tabulka 2).

První bodem analýzy bylo potřeba definovat jednotlivá rizika. Rizika směřující ke klientům (tabulka 1) byla definována na základě zkušeností personálu a managementu. Jedná se o taková rizika, která mohou svelkou pravděpodobností nastat během dlouhodobých výpadků elektrické energie, anebo se snimi personál a management zařízení potýká během různých mimořádných událostí. Prvním definovaným rizikem je smrt. Převážně klienti sociálních zařízení jsou závislý na péči personálu. Během výpadku elektrické energie velkého rozsahu, dojde komezení poskytovaných vybraných služeb, jako je voda, teplo, plyn. Na personál bude vynaložen velký tlak zajištění normálního chodu zařízení a poskytovat sociální a zdravotní služby vpotřebném rozsahu, což může mnohdy činit problém. U klientů může dojít krůzným zraněním a poškození zdraví, která mohou způsobit smrt klientů. Vzimních měsících nepůjde během výpadku elektrické energie topení. Příkladem nám může být situace ve Slovinsku vúnoru 2014, kde došlo kvelkému výpadku elektrické energie vdůsledku mrznoucího deště a desetitisíce lidí byly bez tepla a dalších důležitých komodit. Odpojeny byly nemocnice, školy obytné domy a další. Řešení této situace bylo velice komplikované. Slovinsku musela pomoci celá Evropa, včetně České republiky, která vyslala speciální tým Hasičského záchranného sboru ČR. [13] Vextrémních mrazech tato situace může způsobit podchlazení i snásledkem smrti. Velkým problémem může být i selhání personálu. Personál je důležitým článkem poskytování sociálních služeb. Bez jeho přítomnosti by došlo kvážným poškozením zdraví, zranění i smrti u klientů zařízení. Toto riziko bylo přidáno na základě zkušenosti národní gardy USA během řešení následků hurikánu Sandy. Během této události došlo uněkolika sociálních zařízení ktotálnímu selhání personálu. Ten podlehl psychologii davu a klienty sociálních zařízení opustil a nechal je na pospas situaci. Klienti byli pouze vyneseni do prvních pater a opuštěni. Imobilní klienti zůstali několik desítek hodin po pás ve vodě a čekali na příjezd národní gardy USA. [6] Toto pochybení a absolutní selhání personálu je nepřípustné. Je důležité sním pracovat a naučit personál zvládat možné situace, se kterými se může setkat.

Během výpadku elektrické energie se mnoho lidí snaží vnoci řešit situaci zapalováním svíček. Tento fakt způsobuje četnost nárůstu požárů. Této situace si všimli vUSA během výpadku vroce 2003. [14] Proto je zařazena tato událost i do možnosti rizik, které mohou ohrozit klienty zařízení. Vneposlední řadě existuje možnost selhání nouzového zásobování vodou, potravinami a teplem. Jedná se o riziko, které je řešeno na mnoha úrovních krizového managementu, jako komplikace způsobena během mimořádných a krizových situací.

Tabulka 1: Tabulka rizik vztahující se k lidem vzařízení

RIZIKO

Smrt

Poškození zdraví

Zranění

Požár

Podchlazení

Selhání nouzového zásobování

Selhání personálu

Selhání hygieny

Podléhání psychologii davu

 

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

1.

Smrt

0

0

0

0

0

0

1

0

1

2

2.

Poškození zdraví

1

0

0

0

1

0

0

0

1

3

3.

Zranění

1

1

0

0

1

0

0

0

1

4

4.

Požár

1

1

1

0

0

0

1

0

1

5

5.

Podchlazení

1

1

1

0

0

0

1

0

1

5

6.

Selhání nouzového zásobování

1

1

1

0

0

0

1

1

1

6

7.

Selhání personálu

1

1

1

1

1

0

0

0

1

6

8.

Selhání hygieny

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

9.

Podléhání psychologii davu

1

1

1

1

0

0

1

0

0

5

 

Σ

7

6

5

2

3

0

6

1

7

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

V dalším bodě zpracování analýzy bylo potřebné vypracovat tabulku rizik a na základě souvztažnosti rizik ji vyplnit. Přitom:

1 – existuje-li reálná možnost, že riziko Ri může vyvolat riziko Rj ;

0 – neexistuje-li reálná možnost, že riziko Ri může vyvolat riziko Rj .

Po vyhodnocení souvztažnosti rizik byly vyhodnoceny koeficienty aktivity KARi a pasivity KPRi popsány vkapitole metodika vzorečky (1) a (2). Výsledné koeficienty jsou zaneseny pro přehlednost do tabulky 3.

Tabulka 2: Tabulka rizik směřující k lidem doplněna o koeficienty aktivity a pasivity

RIZIKO

Smrt

Poškození zdraví

Zranění

Požár

Podchlazení

Selhání nouzového zásobování

Selhání personálu

Selhání hygieny

Podléhání psychologii davu

 

 

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Σ

KARi (%)

1.

Smrt

0

0

0

0

0

0

1

0

1

2

25,0

2.

Poškození zdraví

1

0

0

0

1

0

0

0

1

3

37,5

3.

Zranění

1

1

0

0

1

0

0

0

1

4

50,0

4.

Požár

1

1

1

0

0

0

1

0

1

5

62,5

5.

Podchlazení

1

1

1

0

0

0

1

0

1

5

62,5

6.

Selhání nouzového zásobování

1

1

1

0

0

0

1

1

1

6

75,0

7.

Selhání personálu

1

1

1

1

1

0

0

0

1

6

75,0

8.

Selhání hygieny

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

12,5

9.

Podléhání psychologii davu

1

1

1

1

0

0

1

0

0

5

62,5

 

Σ

7

6

5

2

3

0

6

1

7

 

KPRi (%)

87,5

75,0

62,5

25,0

37,5

0

75,0

12,5

87,5

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

Každé riziko je charakterizováno dvojicí koeficientů KPRi a KARi viz. tabulka 4. Jednotlivé body jsou vynášeny do grafu na osu x a osu y, kde koeficienty KPRj představuje hodnoty osy x a koeficient KARj představuje hodnoty osy y.

Tabulka 4: Dvojice koeficientů KPRi a KARi směřující ke klientům a personálu

RIZIKO

1

2

3

4

5

6

7

8

9

KPRi (%)

87,5

75

62,5

25

37,5

0

75

12,5

87,5

KARi (%)

25

37,5

50

62,5

62,5

75

75

12,5

62,5

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

Cílem vyhodnocení souvztažnosti je stanovení důležitosti jednotlivých rizik na základě jejich souvztažnosti s ostatními riziky v systému. To je možno zjistit rozdělením grafu na 4 základní oblasti osami O1 a O2. Plocha grafu se rozdělí na kvadranty tak, aby se do I. kvadrantu dostalo 80 % všech analyzovaných rizik. Tento kvadrant je označen jako oblast primárně a sekundárně nebezpečných rizik. Hodnota pro osy O1 a O2 se vypočte ze vztahů (3) a (4) uvedené vkapitole metodika.

Tabulka 5: Výpočet hodnot pro osy grafu směřující ke klientům a personálu

Osa O1 = KAR

22,5

Osa O2 = KPR

17,5

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

Obrázek 1: Grafické vyjádření souvztažnosti koeficientů KAR a KPR směřované ke klientům a personálu;

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

Zvýsledků analýzy metodou KARS (obrázek 1) vyplývá, že většina rizik je během výpadků elektrické energie zařazena do nejnebezpečnějších rizik. Jedná se o rizika smrt, poškození zdraví, zranění, požár podchlazení, selhání personálu, podléhání psychologii davu. Tato rizika je třeba řešit přednostně a připravit se na ve fázi plánování. Výsledky potvrdili zkušenosti zrůzných výpadků elektrické energie, které vminulosti nastali jak vUSA, Kanadě i Evropě [6, 10, 13, 14]

Nejvýznamnější jsou selhání personálu a podléhání psychologii davu. Obě rizika jsou navzájem propojena a ovlivňují se. Selhání personálu se dá předcházet proškolováním a seznamováním sjednotlivými mimořádnými událostmi, které mohou nastat spolu sdůsledky, které přináší. Tímto krokem se dá snížit i podléhání psychologii davu ze strany personálu, které dostatečnou přípravou bude schopno výpadek elektrické energie zvládnout s menším stresovým faktorem.

Dalším významným rizikem je požár. Jak bylo uvedeno výše, vdobě trvání výpadku elektrické energie dochází ke zvyšování četnosti výjezdu hasičských jednotek kpožárům vdomácnostech. Ani sociální zařízení nejsou výjimkou. A je třeba během výpadků elektrické energie dodržovat pečlivě zásady bezpečnosti manipulace sotevřeným ohněm. Riziko podchlazení je nejvýznamnější během zimních období, kdy během výpadku elektrické energie dojde kpřerušení dodávek tepla. Klienti zařízení nebudou mít funkční topení, které bude třeba řešit nouzovým způsobem za pomoci orgánů krizového řízení. Této situaci se dá předejít, pokud má zařízení kdispozici dieselagregát, který má vytvořen elektrický okruh i do kotelny a tím zabezpečit cirkulaci teplé vody v systému. Vpřípadě, že je vytápění řešeno centrálně městskou teplárnou tuto variantu nelze použít.

Dalším rizikem je riziko selhání nouzového zásobování orgány krizového řízení, které je zařazeno do sekundárních rizik. Je to riziko vážné. Vdnešní době si nikdo vpodmínkách České republiky nedovede představit veškeré dopady výpadku elektrické energie a stím spojené nouzové dodávky. Bylo by potřeba počítat s pomocí ostatních států, jako tomu bylo ve Slovinsku letošního roku [13]

Posledním rizikem je hygiena, která představuje nejméně nebezpečné riziko nelze ho však podceňovat, díky možnosti šíření převážně alimentárních nákaz.

Rizika směřující kzařízení (tabulka 6) jsou rizika, která mohou ohrozit chod zařízení a jeho funkčnost během výpadku elektrické energie. Jednotlivá rizika byla vybírána po konzultaci sodborníky voboru krizového řízení a managementem zařízení. Požár představuje velice nebezpečné ohrožení chodu zařízení. Jeho významnost je popsána u tabulky 1. Dalším rizikem je nevybavení zařízení dieselagregátem. Nepřítomnost agregátu ohrožuje chod zařízení. Není možnost zabezpečit základní funkčnost zařízení. Aby agregát mohl být zapojen, je třeba, aby zařízení mělo vybudovanou speciální zásuvku pro agregát, a obvody na které bude napojen. Jedná se o stejný model zapojení, jako je vnemocnicích. Pro fungování agregátu je třeba dostatek pohonných hmot. Většina agregátů spotřebuje několik desítek litrů za hodinu a jejich neustálá dodávka je závislá na orgánech krizového řízení a tzv. přednostním zásobování. Posledním definovaným rizikem je obsluha dieselagregátu, který nemůže být obsluhován neproškolenou osobou.

Tabulka 6: Tabulka rizik vztahující se k zařízení

RIZIKO

Požár

Dieselagregát

Přípojka na dieselagregát

Pohonné hmoty

Obsluha dieselagregátu

 

1.

2.

3.

4.

5.

Σ

1.

Požár

0

1

1

0

0

2

2.

Dieselagregát

1

0

1

1

1

4

3.

Přípojka na dieselagregát

0

1

0

0

0

1

4.

Pohonné hmoty

1

1

0

0

0

2

5.

Obsluha dieselagregátu

1

1

1

0

0

3

 

Σ

3

4

3

1

1

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

V dalším bodě zpracování analýzy bylo potřebné vypracovat tabulku rizik a na základě souvztažnosti rizik ji vyplnit. Přitom:

1 – existuje-li reálná možnost, že riziko Ri může vyvolat riziko Rj ;

0 – neexistuje-li reálná možnost, že riziko Ri může vyvolat riziko Rj .

Po vyhodnocení souvztažnosti rizik byly vyhodnoceny koeficienty aktivity KARi a pasivity KPRi popsány vkapitole metodika vzorečky (1) a (2). Výsledné koeficienty jsou zaneseny pro přehlednost do tabulky 7.

Tabulka 7: Tabulka rizik směřující k zařízení doplněna o koeficienty aktivity a pasivity

RIZIKO

Požár

Dieselagregát

Přípojka na dieselagregát

Pohonné hmoty

Obsluha dieselagregátu

 

 

1.

2.

3.

4.

5.

Σ

KARi (%)

1.

Požár

0

1

1

0

0

2

50

2.

Dieselagregát

1

0

1

1

1

4

100

3.

Přípojka na dieselagregát

0

1

0

0

0

1

25

4.

Pohonné hmoty

1

1

0

0

0

2

50

5.

Obsluha dieselagregátu

1

1

1

0

0

3

75

 

Σ

3

4

3

1

1

 

KPRi (%)

75

100

75

25

25

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

Každé riziko je charakterizováno dvojicí koeficientů KPRi a KARi viz. tabulka 8. Jednotlivé body jsou vynášeny do grafu na osu x a osu y, kde koeficienty KPRj představuje hodnoty osy x a koeficient KARj představuje hodnoty osy y.

Tabulka 8: Dvojice koeficientů KPR a KAR směřující k zařízení

RIZIKO

1

2

3

4

5

KPRi (%)

75

100

75

25

25

KARi (%)

50

100

25

50

75

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

Cílem vyhodnocení souvztažnosti je stanovení důležitosti jednotlivých rizik na základě jejich souvztažnosti s ostatními riziky v systému. To je možno zjistit rozdělením grafu na 4 základní oblasti osami O1 a O2. Plocha grafu se rozdělí na kvadranty tak, aby se do I. kvadrantu dostalo 80 % všech analyzovaných rizik. Tento kvadrant je označen jako oblast primárně a sekundárně nebezpečných rizik. Hodnota pro osy O1 a O2 se vypočte ze vztahů (3) a (4) uvedené vkapitole metodika.

Tabulka 9: Výpočet hodnot pro osy do grafu směřující k zařízení

Osa O1 = KAR

40

Osa O2 = KPR

40

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

Obrázek 2: Grafické vyjádření souvztažnosti koeficientů KAR a KPR směřované k zařízení;

Zdroj: zpracováno autory na základě šetření

Zvýsledků vyplývá, že většina rizik je během výpadků zařazena do nejnebezpečnějších skupin rizik a to primárních i sekundárních. Jedná se o rizika požár, dieselagregát zařazená do primární oblasti a rizika pohonné hmoty a obsluha dieselagregátu zařazená do sekundární oblasti. Tato rizika je třeba řešit přednostně a připravit se na ně.

Bez funkčního dieselagregátu, bude celé zařízení nefunknčí. Klienti nedostanou odpovídající péči a pomoc. Personál nebude moc péči poskytovat. Ztoho bude vyplývat velké psychologické zatížení pro obě skupiny a vytváření psychologie davu, která je velmi nebezpečná, jak bylo popsáno vprvní části analýzy. Na toto riziko úzce navazuje požár, který může být způsoben nesprávným zacházením sotevřeným ohněm (např. svíčkami), nebo neopatrným a špatným zacházením sdieselagregátem při nedodržení bezpečnostních pravidel. Voblasti sekundárních rizik se jedná o obsluhu dieselagregátu, která je stěžejním pro fungování a správné obsluhování agregátu, která se stará i o dodávky pohonných hmot do zařízení.

Dalším rizikem je přípojka na dieselagregát, které je zařazeno do terciárních rizik. Pokud zařízení tuto přípojku má vytvořenou, vztahuje se na ní mnoho ČSN, které je třeba dodržet vrámci bezpečnosti. Velkým rizikem je selhání této přípojky, které je však velmi málo pravděpodobné tudíž její poškození a následná rizika jsou minimální. Je proto žádoucí aby všechna zařízení tuto přípojku měla a zajistila si dostatečné zabezpečení nouzovými dodávkami elektrické energie. Vpřípadě, že zařízení tuto přípojku má vytvořenou mohou orgány krizového řízení zapojit potřebný agregát na výrobu nouzových dodávek elektrické energie a nouzový chod zařízení je zajištěn.

ZÁVĚR

Provedená studie zjistila, že připravenost na výpadky elektrické energie u sociálních zařízení není dobrá. Jen několik sociálních zařízení má náhradní zdroj elektrické energie. Většinou se jedná o zařízení, která mají dřívější zkušenosti s výpadky elektrické energie. Nevybavenost zařízení alespoň jedním nouzovým zdrojem zapříčiňuje výpadek celého zařízení a tím i nedostupnost základních potřeb pro klienty. Finanční náklady na nákup mobilní elektrocentrály, vhodné pro použití v uvedených sociálních zřízení, se pohybují od 5 do 30 tis. Kč. Mobilní elektrocentrála umožní zabezpečit alespoň minimální provozní potřeby sociálního zařízení, jako je udržení v chodu lednic a další potřebné techniky.

Velmi důležitou částí přípravné fáze u ostatních zařízení je vybudování přípojky a rozvaděče pro záložní zdroj elektrické energie (dieselagregát). Tento rozvaděč zajišťuje po dovezení dieselagregátu chod zařízení v předem požadované míře. Zpravidla se jedná o osvětlení a evakuační výtahy, zabezpečení minimálního chodu kuchyně (1/3 provozu pokrývající pouze výdej jídla a ohřev polévky či tekutin) a zabezpečení chodu kotelny. Výpočet výkonu dieselagregátu potřebného pro zabezpečení základního chodu zařízení vychází z 1/3 výkonu hlavního jističe a zvýšeného o 30% kvůli proudovým nárazům. Do přípravné fáze je nutné zahrnout odpojení elektrické energie ze sítě a vytvoření elektrických okruhů se zásuvkami obdobně jako v nemocnicích. Tyto instalace umožní sociálnímu zařízení při výpadku elektrické energie využívat zapůjčený dieselagregát od orgánů krizového řízení.

PODĚKOVÁNÍ

Tento výzkum probíhal prostřednictvím Bezpečnostní výzkum ministerstva vnitra Ochrana

obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace VG20132015122

LITERATURA

[1] Česko. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (tiskový zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika, 2000, částka 73, s. 3461-3474. Dostupné z WWW:http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=240/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy
[2] Česko. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (tiskový zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika, 2000, částka 73, s. 3475-3487. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=240/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy
[3] BREHOVSKÁ, L.: Ochrana obyvatelstva za krize způsobené narušením dodávek elektrické energie, Disertační práce, 2013, Univerzita obrany
[4] Leyland, B., Aucklad central bussiness district supply failure: the ministerial inquiry, Power Engineering Journal Dec. 1998 (Volume:12 , Issue: 6 ), 269 – 273, ISSN: 0950-3366
[5] Amin, M. ,North America's electricity infrastructure: are we ready for more perfect storms? Security & Privacy, IEEE Sept.-Oct. 2003 (Volume:1 , Issue: 5 ), 19 – 25, ISSn 1540 – 7993
[6] Hurricane Sandy New York 2012: Why Power Outages May Be Prolonged [online] NYC [cit. 2013-2-19 ] Dostupné z WWW: http://www.ibtimes.com/hurricane-sandy-new-york-2012-why-power-outages-may-be-prolonged-855640
[7] Irwin Redlener, M.D., and Michael J. Reilly, Dr.P.H., M.P.H., Lessons from Sandy —Preparing Health Systems for Future Disasters, N Engl J Med 2012; 367:2269-2271December 13, 2012DOI: 10.1056/NEJMp1213486
[8] Pourbeik, P. Kundur, P.S. ; Taylor, C.W., The anatomy of a power grid blackout – Root causes and dynamics of recent major blackouts, Power and Energy Magazine, IEEE Sept.- Oct. 2006 (Volume:4 , Issue: 5 ), 22 – 29, ISSN: 1540-7977
[9 ]Interim Report – System disturbance on 4 november 2006 [online] květen 2007 [cit. 2013-11-12 ] Dostupné z WWW: http://www.rvs.unibielefeld. de/Bieleschweig/ninth/SiekerB9Slides.pdf
[10] BREHOVSKÁ, L.: Blakout, časopis Kontakt 13 1/2011, s. 107-111. ISSN 1212-4117
[11] Chang, E.S., Timothy L. McDaniels, Infrastructure failure interdependencies in extreme events: power outage consequences in the 1998 Ice Storm, Nat Hazards ,2007, Volume 41, Issue 2 , pp 337-358, ISSN: 0921-030X
[12] John Freesea1 c1, Neal J. Richmanda2, Robert A. Silvermana3, James Brauna2, Bradley J. Kaufmana2 and John Claira2, Prehospital and Disaster Medicine, Prehospital and Disaster Medicine / Volume 21 / Issue 06 / December 2006, pp 372-378
[13] ČT24: ČTK. PET. Slovinsko hlásí kvůli sněhu a ledu přírodní katastrofu [online]. 2014, 4. 2. 2014 [cit. 2014-07-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/260985-slovinsko-hlasi-kvuli-snehu-a-ledu-prirodni-katastrofu/
[14] Scientific american. MINKEL, JR. The 2003 Northeast Blackout--Five Years Later [online]. 13. 8. 2008 [cit. 2014-07-10]. Dostupné z: http://www.scientificamerican.com/article/2003-blackout-five-years-later/


Odborný vědecký časopis Trilobit | © 2009 - 2017 Fakulta aplikované informatiky UTB ve Zlíně | ISSN 1804-1795